1. VODA JE ZÁZRAK ?Vědci zjistili, že základní fyzikální konstanty, jimiž se řídí vývoj Vesmíru, mají tak výhodné hodnoty, že vedou k nejlepšímu z možných světů pro Život. Kdyby měly o pouhý zlomek procenta odlišné hodnoty, byly by tu podstatně horší životní podmínky (a možná bychom ani nevznikli)...
K životu nejpotřebnější látka = voda H2O se vyznačuje tolika podivuhodnými, Životu prospívajícími vlastnostmi, že to sotva je náhodou :
To vyžaduje natolik přesné nastavení a sladění základních fyzikálních parametrů a konstant - elementárního náboje, permitivity vakua, Planckovy konstanty, rychlosti světla, konstanty jemné struktury a j. - že k tomu sotva mohlo dojít chaotickými přírodními procesy.
Pravděpodobnější je vznik těch podivuhodností Vody inteligentním záměrem, podporujícím Biogenezi. H2O tak není obyčejnou kapalinou, ale geniálním vynálezem (lepší látku by nedokázalo vymyslet ani konsorcium všech nositelů Nobelových cen za chemii).
Podobně je tomu i s Uhlíkem, který je pro život nejdůležitějším prvkem. A díky vhodným hodnotám dalších parametrů má Uhlík schopnost vytvářet úžasnou variabilitu makromolekulárních řetězců = stavebních kamenů živých organismů. 2. SVĚT BYL OPTIMALIZOVÁNNarušení symetrie částic-antičástic na počátku Vesmíru - které odstranilo ničivou antihmotu - je nevysvětlitelné výhradně fyzikálně.
A na začátku byl Vesmír extrémně chaotický a horký, měl maximální entropii. Od té doby entropie klesá, organizovanost roste - což odporuje fyzikálním zákonům říkajícím, že entropie by měla růst.
Vědci se více než 100 let snaží najít fundamentální Rovnici Světa - ze které by matematicky vyplývaly hodnoty základních fyzikálních konstant. Leč marně ; vylámaly si na tom "zuby" nejlepší mozky světa včetně nositelů Nobelových cen.
Z toho vyplývá, že základní fyzikální konstanty nejsou teoreticky determinovány nijakou Rovnicí - takže mohou být prakticky jakékoliv. Avšak jejich hodnoty nejsou nahodile chaotické, nýbrž právě takové (optimální), že společně podporují Život.
I planeta Země má optimální velikost, hmotnost a přitažlivost, hustotu a složení atmosféry, vzdálenost od Slunce a průměrnou teplotu, sklon zemské osy a neobyčejně velký Měsíc, množství vody a rozložení kontinentů. Každý organismus zde může najít vhodné životní prostředí : vlhké i suché, teplé i studené, vzdušné i vodní. Náhodné sladění všech fyzikálních konstant a vlastností Země tak, že jsou výhodné pro Život, by bylo nesmírně nepravděpodobné : odhadem asi 1/1020 = prakticky zanedbatelné.
Mnohem pravděpodobnější (sto trilion-krát) je optimalizace vyšším Intelektem, podporujícím Biogenezi . Udělal to tím, že umí měnit fyzikální konstanty (tím je prakticky všemohoucí). Je vně našeho Vesmíru - v mimoKosmu - dovede však přesáhnout do hmotného Světa = transcendence. Označme ho TrI : Transcendentní Intelekt .
POZN.: Například optimalizace planety Země : Analogickou změnou drah komet, které obsahují zmrzlé plyny a vodu, pak TrI dopravil na Zemi optimální množství vody a plynů v praatmosféře (dnešní ovzduší je výsledkem činnosti živých organismů).
A Měsíc, jehož extrémní velikost vítaně zrychlila přechod Života z moří na souš, vytvořil TrI kontrolovanou (lokálními změnami gravitační konstanty) srážkou veliké planetesimály se Zemí. 3. POVÍDKA : PŘÍLIŠ ŠTĚSTÍ[ Všeho moc škodí. I štěstí ?! ] Byla jednou jedna veliká loterie s hlavní výhrou milion dolarů . Opakovala se každý měsíc a vždy bylo vydáno milion losů (takže pravděpodobnost hlavní výhry byla 1 miliontina = 10-6 ). První měsíc vyhrál hlavní výhru nějaký XY (to nevzbudilo žádnou pozornost, protože někdo přece vyhrát musel). Druhý měsíc první cenu opět vyhrál XY (to už stálo za malou noticku v novinách : Šťastlivec dvakrát za sebou vyhrál milion). Třetí měsíc zase vyhrál XY - to už stálo za samostatnou zprávu. A když i čtvrtý měsíc vyhrál XY, bylo z toho na 1. straně palcovými titulky : XY = DÍTĚ ŠTĚSTĚNY ! (a zvěděl o tom celý svět).
Štěstí XY neopustilo ani později. Byl stále slavnější - až po 5. výhře v řadě vyšlo zvláštní vydání :
U soudu sice XY neustále tvrdil, že k žádné manipulaci nedošlo ; ani policii se nepodařilo najít žádného komplice - nicméně přece jen byl odsouzen do vězení (a všechny výhry musel vrátit). Státní žalobce počítačem prohledal všechny záznamy o všech loteriích po světě a nenašel žádný podobný případ. (Vyskytlo se pouze několik výher dvakrát v řadě - jednou dokonce třikrát - ale pětkrát nikdy.)
POINTA celého příběhu : A když od pohádky přejdeme ke skutečnosti - tak sotvakdo bude věřit, že v našem Vesmíru nedošlo k manipulaci s čísly (fyzikálních konstant) ; pravděpodobnost náhody je pouhá 10-20 , jak ukázáno v předchozích kapitolách . A všechny ty manipulace jsou nám ku prospěchu...
Pod povrchem reality, v hodnotách fundamentálních konstant je zakódováno poselství (pro 21. století): Existuje Transcendentní Intelekt [= TrI] , podporující Život .
Proč TrI svou jsoucnost zakódoval a otevřeně nevystupuje ve světě - vysvětluje stránka "Tajnosti Boha" (2. kapit). 4. IDEOVÝ mimoKOSMOSOd nejstarších dob lidé tušili, že mimo našeho hmotného Kosmu je nějaký jiný svět . Nazývali jej "onen svět", "duchovní svět", "nadpřirozený, metafyzický svět", "Astrální svět", "svět Idejí", "Nebesa", "říše Předků", "podsvětí", "zásvětí" atd atd...
I matematická logika v 15. kapitole dokazuje, že mimo Kosmu (tvořeného hmotou v časoprostoru), je mimoKosmos - který je nemateriální . [Hmota i Energie totiž jsou relativistickými zakřiveninami časoprostoru - takže mimo kosmický časoprostor nemohou být.]
Striktní materialisté tvrdí, že nic nemateriálního neexistuje -
Právě informace se může emancipovat od prostoru i času a být nezávislá na hmotě či energii. Například jakákoliv myšlenka může býti třeba vytesána do těžkého kamene, zapsána na lehký papír, zaznamenána v magnetickém nosiči, zakódována do proudu ultralehkých elektronů v telegrafním drátu nebo vysílána pomocí úplně nehmotných fotonů.
Informace tedy může být i tam, kde hmota a energie absentuje úplně : v mimoKosmu.
Tam je INformace analogií nejdůležitějších fyzikálních pojmů Hmota resp. Energie - které jsou vlastně relativistickými DEformacemi (= zakřiveními) časoprostoru v našem Vesmíru.
A vyšší úroveň IDEJE jsou smysluplné komplexní soubory informací.
Tak vedle našeho materiálního Kosmu (= matKos) je informační mimoKosmos Idejí = ideKos. O jeho existenci svědčí "věci mezi nebem i zemí" a indicie v 1. a 2. kapitole...
Žádné jiné, fantastické světy už nejsou ; náš Vesmír je dostatečně nekonečný , obsahující všechno možné - uvažovat o lecjakých dalších je nesmyslné.
Také vůbec nic nesvědčí o jejich jakékoliv jsoucnosti... 5. BIKOSMIE = 2 "SVĚTY"BiKosmie znamená, že Jsoucno je binární = ze 2 složek : materiálního Kosmu matKos + nemateriálního informačního mimoKosmu Idejí ideKos . Znázorňuje to Obrázek (Logo) :
Zde je Veškerenstvo zobrazeno kruhem, jak je ve filosofii obvyklé. Skládá se ze dvou půlkruhů : nalevo červeného, znázorňujícího hmotný Kosmos (matKos) - a napravo modrého, znázorňujícího nehmotný mimoKosmos (ideKos).
Bílá šipka znázorňuje atribut světa (obojího) : vývoj, pokrok, samoorganizaci - od bazální nicoty [černý kroužek = nula], až k nejvyšší úrovni TrI, znázorněné bílým trojúhelníkem [= symbol Boha].
V nemateriálním ideKos mají stejnou roli (a význam) jako hmotné věci v našem Vesmíru : odpovídající nehmotné Ideje.
To je pochopitelné, jelikož každou věc v Realitě můžeme nějak nazvat, popsati pomocí nějakého pojmu, zobrazit abstraktně. A to jsou právě ty Ideje (informační soubory), které příslušnou věc reprezentují v ideKos.
A informace v ideKos odpovídá (koresponduje) energii v našem Vesmíru. Na to poukazuje i veličina Entropie - vystupující jak v Informatice [míra neurčitosti informace] , tak v Termodynamice [míra degradace energie].
Absolutní (Ideový) a Relativní (materiální) světy se navzájem doplňují (= komplementarita) a jednotlivé jejich entity si vzájemně odpovídají (korespondují) :
každé věci hmotného Kosmu (matKos)
koresponduje odpovídající Idea v ideKos
6. VESMÍR VÝHRADNĚ HMOTNÝNáš svět matKos je zcela materialistický bez nadpřirozených entit - což známe ze zkušenosti . Je to i základní předpoklad moderní vědy a o tom, že je správný, svědčí její úžasné úspěchy. Doby, kdy se lidé domnívali, že Bůh je nadoblačný "ředitel Zeměkoule" a planety na jejich drahách postrkují andělé, jsou už překonané.
Teď víme, že Kosmos nepotřebuje žádného Prvotního Hybatele : všechno v něm probíhá samo od sebe, dirigováno jenom objektivními přírodními zákonitostmi.
Materiální Vesmír (matKos) obsahuje pouze hmotu v časoprostoru a řídí se výhradně přírodními zákony - nic nadpřirozeného tu není. Boha nenajdeme ani v posvátných kamenech a stromech (jak se domnívali v pravěku), ani na Olympu (jak mysleli ve starověku), ani nad nebeskou sférou (jak věřili ve středověku), ba vůbec nikde v Kosmu (jak poznali v novověku).
Bůh není v našem světě matKos, ponechávaje ho přirozený, svébytný, intaktní.
Židé prohlašují, že jsou vyvoleným Božím národem - jenže Jehova nikdy nezabránil jejich krutému pronásledování, pogromům a holocaustu.
Ani nelidským krutostem, páchané "Svatou" Inkvizicí a jinými křesťany - i nekřesťany - a strašlivým zločinům a hříchům ; žádný milosrdný Bůh nezabránil. Také při tvoření Vesmíru se Bůh markantně neprojevil - Kosmos vznikl sám od sebe z Ničeho, jak ukázáno ve stránce "Kosmogeneze nanoKolapsů" . Boha nebylo zapotřebí ani při vzniku Života : viz stránku "Biogeneze bioGGG" . 7. SPOJENÍ VĚDY + NÁBOŽENSTVÍJsou i mnohé další argumenty proti existenci Boha - jenže v 1. a 2. kapitole jsou naopak doklady Jeho jsoucnosti . Dá se to nějak skloubit dohromady ?
Nová filosofie BiKosmie tolerantně spojuje vědu a náboženství : jejich totálním rozdělením do 2 komplementárních Kosmů :
materialistického Vesmíru matKos (kde jsme my a příroda) = doména Vědy + Ideového mimoKosmu ideKos (kde je Bůh a nadpřirozeno) = oblast Víry . .
Ty 2 světonázory jsou protikladné pouze zdánlivě - ve skutečnosti jsou komplementární (= vzájemně se doplňují) , to plyne z biKosmické komplementarity matKos a ideKos.
POZN.: V 19. století věda vyvracela Boha - a ve 21. století Ho naopak dokazuje (!) - viz 1. a 2. kapit. Dodatek : Absenci Božích projevů (proč nepomáhá, nezabraňuje nemocem a válkám, nekomunikuje atd...) vysvětluje stránka "Tajnosti Boha", 2. kapitola. 8. KREACE a EVOLUCE SPOLU! V Kosmu probíhá evoluce dle Darwinových zákonů. "Postrkují" ji genetické mutace, které mají normálně přirozené příčiny.
Ale někdy mohl mutace inspirovat Transcendentní Intelekt TrI , aby ovlivnil vývoj Života.
Lokálními změnami konstant Planckovy, jemné struktury, elementárního náboje, rychlosti světla atd..., dokázal TrI působit na vhodné chemické i biochemické reakce. Tak vyvolal potřebné genetické mutace DNA - hlavně při replikaci.
Informační působení na fyzikální konstanty činností TrI z ideKos je neenergetické - tudíž vědecky nezjistitelně.
TrI tvoří prostřednictvím Přírody (ta je Jeho dílem a pomocníkem).
Zázraky nejsou proti Přírodě (tu má Bůh rád) - ale obvykle s využitím přirozených dějů . TrI neruší přírodní Zákony, ale používá je (jako nástroje - sám je ustanovil). Když analyzujeme celkovou evoluci, zjistíme, že Inspirované mutace byly dobrodějné a svědčí o inteligentním plánu (= nepřímý důkaz Boha) . Nicméně drtivá většina mutací je přirozená a svědčí o neexistenci Boha v našem Vesmíru. A při důkladném zkoumání vývoje Života nabudeme podezření, že probíhal příliš rychle a krásně, než aby byl výsledkem jen chaotických náhodných mutací a hrubé Darwinovské evoluce. V některých klíčových momentech asi došlo k jemným inteligentním zásahům - bez nich by nahodilá biogeneze postupovala patrně hůře. To však nevylučuje Darwinovskou evoluci - jenom někdy biogenezi postrčil "prst Boží": nenásilně a tak jemně, že to je pro materialistickou vědu prakticky irelevantní... TrI biogenezi nedirigoval tyransky - evoluci nechal přírodě dle Darwinových zákonů - pouze ji občas dobrodějně vylepšil Inspirovanou Mutací. Nadpřirozené vlivy jsou velmi zřídkavé - TrI není workoholik a věnuje se hlavně radostem Nebešťanů . A po každém zásahu dlouho čekal, jak se projeví v biogenezi . TrI není diktátor a poskytuje velkou svobodu Matce Přírodě pro evoluci.
Kreacionismus a Evolucionismus nejsou navzájem nepřátelské - ale vzájemně se doplňují = komplementarita jakožto projev biKosmie .
9. VZNIK LIDSTVA NEKLASICKY Podle staré legendy stvořil Bůh člověka tak, že zformoval jeho tělo a pak do něj vdechl Duši. Jenže pak by lidská těla musela být krásná jako sochy a Duše božsky ušlechtilé . [Protože dokonalý Bůh by vytvořil dokonalé dílo!]
Ale opak je pravdou : Lidská těla jsou zvířecky chlupatá a Duše zvířecky chlípné, kruté, chamtivé . Člověk se více podobá opici, než andělu.
Takže člověk patrně vznikl jinak, než mysleli nevzdělaní pastevci před 3 tisíciletími.
Antropogenezi inspiroval (= "vdechnul") TrI občasnými inspirovanými mutacemi genomu vhodných lidoopů (třeba předků šimpanzů Bonobo) ve vhodných podnětných podmínkách (afrických savanách).
Homo Sapiens tak vznikl synergií přirozené evoluce hominidů a sporadických kreačních zásahů TrI.
Ale dnešní lidstvo ještě není plně Sapiens (moudré) - takže šlechtění hominidů musí pokračovat :
Už neudržitelně narůstající globální problémy dokládají neschopnost Člověka vlastním snažením vytvořit ráj na Zemi. Nejbohatší lidé stále (pyšněji) bohatnou (a rozhazují peníze za pitomosti), zatímco nejchudší stále (beznadějněji) chudnou (a klesají do zhovadilostí) ; čímdál víc nevinných dětí je zlotvorným prostředím sráženo na cestu k asociálnostem... Nezadržitelně se zvětšuje množství chudáků a bytní zoufalé uprchlické tábory i pekelné "vyloučené lokality" - kde bují zločinnost, barbarství a bída (materiální i morální). Průměrná inteligence lidstva v 21. století katastrofálně klesá, protože zaostalci s I.Q. pod 80 mají 5-10 dětí , kdežto vzdělanci s I.Q. nad 120 jenom 1-2 .
Je to ANTIevoluce : Příroda se vždy zdokonalovala tím, že kvalitní organismy se víc rozmnožovaly a nekvalitní vymíraly [díky tomu se vyvinul i Člověk]. A navíc ještě přemnoženci barbarsky zplundrují Zemi a vyhubí spoustu úžasných živočichů. Otec Bůh [v ideKos] a Matka Příroda [v matKos] si své geniální dílo - nejkrásnější planetu s podivuhodným Životem - s níž si dali tolik práce (viz 2. a 8. kapit) , nenechají bezohlednými chamtivci úplně zplundrovat a zasvinit odpady, či dokonce spálit atomovou válkou vzteklých "Hominis Sapientis Stupidis". Takže nastává čas pro polepšení úpadkového lidstva i povznesení civilizace na vyšší úroveň , viz stránku humanMISE ...
10. DVOJITÁ DUŠE ČLOVĚKADle obecné Teorie relativity je trojrozměrný Vesmír vlastně povrchovou "nadplochou" čtyřrozměrného "nadtělesa" reality. Einsteinovy rovnice ukazují, jak energie-hmotnost a hybnost tuto nadplochu pokřivují : každá částice (a její pohyb) na ní dělají nepatrné zakřiveniny a zvlnění. Tak i množiny atomů a molekul, tvořící hmotné objekty a bytosti (i jejich pohyb a změny, realizující jejich životní pochody) se z mimoprostoru jevi jako soubor nepatrných pokřivenin (a jejich vlnění a proměňování) na příslušné části vesmírné nadplochy.
TrI miluje Člověka, takže se "přitulí" na tu povrchovou nadplochu ("obejme" nadtěleso Vesmíru) - nejen z lásky, taky ze zvídavosti - a vnímá její relativistické čtyřrozměrné vlnění (pulsování bytí) . [Jako když se milenec láskyplně přitiskme k milence a vnímá tlukot jejího srdce.] TrI se s nadplochou reprezentující člověka - všechen prostoročas, který zaujímá, všechny jeho součásti a procesy, t.j. celou jeho osobu a myšlení - "stýká" natolik intenzivně, že s ní takřka "srůstá" = symbioza. V tom čtyřrozměrném vtisku člověka v TrI jsou ve-tvarovány (= in-formovány) veškeré časoprostorové změny tenzoru Energie-Hybnosti, reprezentující v čase probíhající životní procesy (čtyřrozměrné vlnění nadplochy časoprostoru) . Tudíž je to živá entita, obsahující všechny informace tvořící danou osobnost - jíž je zrcadlením v ideKos.
Takže naše přirozená osobnost ve hmotném těle (v matKos) má ještě totožného Ideového symbionta v nemateriálním TrI (v ideKos) . Lidská osobnost (duše) je binární (= má 2 složky) :
A stejně, jako je ideKos komplementem (doplňkem) Vesmíru, je i nadpřirozená Duše komplementem té přírodní osobnosti Člověka = ideálně ji doplňuje.
Sekundární Duše je symbiontem primární duše již od početí do smrti. Jsou spolu v nejužším spojení jako 2 hemisféry jediného mozku, jsouce totožnou osobností. Vše, co člověk vidí, slyší, vnímá i myslí, se zrcadlí v Ideové Duši.
TrI potřebuje toto vtisknutí (= symbiozu s člověkem), aby jej co nejlépe poznal.
[Sekundární Duše = zrcadlení člověka v Bohu - je vlastně i zrcadlení Boha v člověku.] Obvykle však Bůh dění světa i konání lidí velkomyslně toleruje - nechce narušovat svobodu člověka ni přirozenost světa - soustředí se na Nebe . Hlavní interakce Boha s člověkem je až po smrti (viz následující kapitolu).
Živočichové sekundární nadpřirozenou Duši nemají = jsou pouze přirozenými organismy - a po smrti zaniknou.
[Právě přítomností sekundární Duše = metafyzické Božské složky , se člověk kvalitativně liší od zvířat. (Nikoliv schopností mluvit a myslet ; to dovedou zčásti též některá zvířata.) 11. PO SMRTI K/V BOHUTrI činí tu sekundární Duši informační zálohou = zrcadlení primární osobnosti - pro případ smrti hmotného těla (a tím i zániku přirozené duše). Tehdy jejich společná mysl a Vědomí neutrpí úhony, majíc k dispozici totožnou Ideovou zálohu. Pouze ztratí spojení s materiálním Vesmírem, jelikož tělo i fyzický symbiont zanikne . Osobnost se ze zanikajícího hmotného mozku v Kosmu "přesune" do své informační zrcadlové zálohy v ideKos. O tom svědčí i zážitky lidí v blízkosti smrti : Popisují, že umírajíce se blížili k velikému laskavému Světlu ; a věděli, že překročením prahu smrti do toho božského Světla vstoupí, opustivše svoje zemřelé tělo.
Smrtí končí přirozené tělo i duše (primární) - a vědomí se přesouvá do sekundární Duše (nadpřirozené) v TrI, kde pokračuje v dalším bytí jakožto Ideová osoba. Jelikož sekundární nadpřirozená Duše je zrcadlovou zálohou primární přirozené duše, je v ní zapsán celý život člověka od narození do smrti, všechny jeho myšlenky, skutky a hříchy . Poněvadž je v "Boží mysli", nemůže nic skrývat, veškeré činy a zločiny, Dobro a Zlo člověka jsou otevřenou knihou (Života).
Tak TrI dokonale zná každou Duši, je-li zašpiněna špatnostmi, zda je krásná (duchovně), či ohavná, zlá...
Jestli však někdo je tak ZLÝ, že jeho Duše bude TrI (a ostatním Nebešťanům) odporná, tak ji ze sebe vyvrhne coby ohavnou blivaninu do bezútěšné prázdnoty mimoprostoru.
Nebe je v Boží mysli v ideKos . Je tvořeno nehmotnými Idejemi - které tam jsou pro Ideové osoby stejně reálné, jako hmotné objekty pro materiální bytosti v matKos. Všelaskavý TrI (ve spolupráci s dalšími Nebešťany) pro každou dobrou náboženskou i sociální komunitu dělá dokonalé Nebe podle jejich nejlepších představ ; kde vyplní hodným lidem veškerá přání (i ta vysněná, v Realitě neuskutečnitelná).
POZN. : Tento svět (matKos) není spravedlivý : Někdo má náhodou v životě štěstí, jiný smůlu (třeba se narodí postižený, chudý, ošklivý, nemilovaný, otrok ...) Proto jest doplňkový (komplementární) ideKos a laskavý TrI - který ty handicapy vykompenzuje v Nebi a smolařům dá kýžené Štěstí (a utrpení odmění věčnými radostmi).
12. NEBE JSOU MNOHÁ, RŮZNÁPřípravou na Nebe je i skromný život a odříkání materiálních požitků i statků . Chudý člověk se nemůže obklopovat hmotnými věcmi a holdovat materiálním rozkošem - takže potom v ideKos, kde nic hmotného není, se snadněji přizpůsobí jejich absenci. Naproti tomu boháč, obklopovaný materiálním nadbytkem a přivyklý hmotným radostem, nebude spokojen v nehmotném, čistě Informačním světě, kde to vše chybí, a bude marně tesknit po svém předchozím hmotařském životě.
I v Nebi by tak měl pokaženou absolutní blaženost, nemluvě o tom, že svým skuhráním po materiálnu by otravoval nehmotnou posmrtnost ostatních členů ideového Společenství. A tak bohatci nejsou v Nebi vítaní...
Nebešťani jsou částmi TrI = "údy" mystického těla Boha (dle Bible) . Takže jejich blaženost a radost je Bohu příjemná, kdežto nešťastnost nepříjemná (jako je nám nepříjemná disfunkce kterékoliv části našeho organismu). TrI svým "symbiontům" vytváří ty nejlepší podmínky, poněvadž štěstí a dobrá kondice každého jeho "údu" utváří blaho a schopnosti celku Nebe+TrI .
Všechny náboženské a společenské komunity si v posmrtnosti s Boží pomocí budují absolutně dokonalá Nebesa (u-topie v mimoKosmu) : podle svých nejlepších představ a snů o Ráji. Je jich množství nejrůznějších druhů, optimálně vyhovujících jejich různorodým mentalitám a vírám <- TrI podporuje veškeré lidi, nediskriminuje žádné náboženství, národnost ani rasu.
Ba i pro ateisty je nádherný Ráj : úžasná budoucí SupraCivilizace , kam je TrI dovede přes mimoKosmos "přenést" : viz tam 2. kapitolu . V ideKos se jednotlivé Ideové osoby od sebe neliší vnějším vzhledem, barvou ani velikostí ; díky absenci prostoru nemají žádný tvar, dík absenci hmoty tam nemají fyzická těla. Všichni jsou podstatou abstraktními Informačními soubory (bez vizáže i barvy) - veškeré rozdíly v rase a kráse se transformací do ideKos smažou. Pro nemateriální TrI není důležitý fyzický vzhled, ale informační podstata, kvalita osobnosti. Boží přízeň si nelze získat ani tou nejkrásnější tváří, nejsvalnatějším tělem či silikonovými superňadry, ani nejbohatším oděvem a šminkami - nic hmotného se do Ideového světa nedostane - nýbrž vnitřní ušlechtilostí Duše (= abstraktní informační struktury), která výhradně se do ideKos transformuje. 13. VZKŘÍŠENÍ V BUDOUCNOSTI Ale jen málokomu by se líbilo strávit celou věčnost v nemateriálním mimoKosmu, byť Nebeském - leč bez tělesných radostí . A tak dobročinný TrI (pomáhající ke šťastnému životu) umožní zájemcům návrat do hmotného Kosmu
Stane se to ve vzdálené budoucnosti , v nesmírně vyspělé SupraCivilizaci . Ta bude nejen úžasně bohatá (viz tam 1. kapitolu) , ale dokáže i splnit veškeré sny lidstva, včetně překonání Smrti :
TrI z mimoKosmu umí "přesáhnout" (= transcendence) do Vesmíru a ovlivňovat čísla fyzikálních konstant . Mikrozměnami (v určitých místech a časech) konstant Planckovy, jemné struktury, elementárního náboje, rychlosti světla atd... může TrI působit na vhodné fyzikální procesy. A ovlivňovat i chemické a biochemické reakce v živých organismech a lidských mozcích.
Nehmotný TrI nehýbe přímo věcmi - nepůsobí energeticky - ale informačně může změnit rozpady a transmutace atomů, elektronové přechody, emise částic, průběhy chemických reakcí a mnohé jiné procesy.
Genetické inženýrství SupraCivilizace dokáže klonováním (pro biologickou kompatibilitu) vypěstovat jakýkoliv organismus ; přitom se do něj řízenou evolucí "nahrává" osobnost (= informační struktura) z mimoKosmu. SupraCivilizace umožní střídat hmotné rozkoše v přepychových Rájích s intelektuální blažeností v absolutních Nebesích . A když se lidem znelíbí ta forma nemateriálního bytí, může je TrI přetransformovati zase do reálného Vesmíru, kde pro ně SupraC vytvoří nová hmotná těla. Díky té úžasné SupraCivilizaci a všemohoucímu TrI lze přecházet od jednoho ke druhému :
Další pokračování je ve stránce "SupraCivilizace": kapitola 3. (nesmrtelnost) a kapit 7. (šťastný Ráj) ... 14. ANAXIOMATIZACE FILOSOFIE Gödelova věta O neúplnosti axiomatizovaných systémů říká: Další Gödelova Věta o Nerozhodnutelnosti pak říká, že se vyskytnou výroky, o jejichž pradivosti nelze v rámci daného systému rozhodnouti. Což v praxi znamená, že jakoukoliv úplnou teorii světa, vycházející z určitých apriorních axiomů a předpokladů (například ze základních filosofických kategorií a postulátů), nelze sestrojit : vždy se vyskytnou poznatky, které překračují její rámec, a otázky, na které nemůže odpovědět... Gödelovy věty sice byly odvozeny matematicky, ale platí pro jakýkoliv formalizovaný systém výroků, tudíž i filosofii a ideologii. Každý světonázor tak je nutně neúplný (některé výroky nemůže ani dokázat, ani vyvrátit) a nerozhodnutelný : v rámci daného systému nelze o pravdivosti některých vět rozhodnouti. Tato vlastnost (již se ideologové a náboženští fundamentalisté snaží ze všech sil zakrývat) je dána výchozími Axiomy (v náboženství Dogmaty). Chceme-li tedy zbavit ideologie resp. náboženství jejich neúplnosti a nerozhodnutelnosti, musíme odstranit i jejich zdroj : axiomy resp. dogmata
= provést Anaxiomatizaci resp. DEdogmatizaci . Neboť i kdybychom zvolili výchozí předpoklady a dogmata jakkoliv sofistikovaně, nevyhnutelně se posléze v systému objeví neúplnosti a nerozhodnutelnosti. A najdou se kritikové (třeba i v jiné době a jiném kulturním okruhu), kteří pak odmítnou celý takový světonáhled jakožto bludný.
Opravdu univerzální světonáhled tedy musíme začít budovat odvrhnutím všech omezujících předpokladů a zatemňujících dogmat. Mělo by to být něco naprosto nezávislého na lidských názorech, vírách, filosofiích i matematice ; a neovlivnitelné ničím z reálného světa. To nejprimárnější východisko musí být zároveň i nejelementárnější : primitivnější než všechny formy hmoty i sám časoprostor. Ten nejobecnější prazáklad má býti též nejabstraktnější : je třeba odhlédnouti od Boha i člověka, hmoty i energie, času i prostoru ; nepředpokládat nic materiálního ani duchovního. Aby nově budovaná teorie světa byla opravdu všeobecná a každému přijatelná, nesmí býti závislá na nijakém světonázoru či náboženství . Tedy nelze vycházet ani z primárnosti Boha resp. jakéhokoliv světového ducha (to by odmítli materialisté), ani z předpokladu prvotnosti hmoty, ateismu (což by zase neuznali idealisté). Naším východiskem musí býti fakt, jenž nemůže zpochybnit vůbec nikdo ; co možná ještě obecnější, než Descartesovo "Cogito, ergo sum". (Leckdo totiž může zpochybnit dokonce i skutečnost vlastní existence, například subjektivní idealisté.) 15. PRINCIP NAN -> BIKOSMIEAspoň nějakou (obecnou) jsoucnost něčeho (čehosi) však nemůže zpochybniti žádný ; kdyby totiž neexistovalo vůbec nic, nešlo by ani o ničem filosofovat, ba ani pochybovat - ani by neměl kdo. To, že alespoň něco přece jenom existuje, musí nakonec uznat úplně každý, i ten nejextrémnější skeptik (jinak by musel popřít nejenom svět, ale i sám sebe ; prohlásiti, že vlastně není, takže nemůže ani nic popírat, atd... - došlo by k logickému "circulus ad absurdum").
Takže nejzákladnější pravda zní : Něco (cosi) existuje -> Není Absolutní Nic - NON ABSOLUTE NIHIL (= Princip NAN) [1] Tento fakt nemůže vyvrátit už vůbec nikdo, ani nejsubjektivnější idealista. Zahrnuje totiž jak vlastní existenci (třeba sebevíce iluzorní), tak i všechny možnoti duchoven i materiálen. Nepotřebujeme ani vědět, jaké to základní Něco vlastně je (duchovní, materiální, nebo jiné). Jeho povaha i podstata je totiž pro budování nové filosofie naprosto irelevantní ; operujeme s ním totiž čistě jako s formálním objektem (syntakticky). To první NON bereme jako logický operátor NEGACE, který se aplikuje na další členy výroku dle známého pravidla formální logiky : non(A·B) = (nonA)·B + A·(nonB) V našem případě dostaneme :
Spojení NON·ABSOLUTE je vlastně negací Absolutního, neboli Relativní :
Tím nakonec dostáváme výrok :
NON·(ABSOLUTE·NIHIL) = RELATIVE·NIHIL + ABSOLUTE·(NON·NIHIL)
Z univerzálního principu NAN tak plyne, že prazáklad je tvořen dvojicí složek (je binární) : Relativní Nic + Absolutní neNic
[Nikoli jedinou (materiální nebo duchovní) prapodstatou, jak se domnívaly klasické filosofie.]
2 neklasické podstaty jsou komplementární - vzájemně se doplňují v celek veškerenstva - a disjunktní : nemají nic společného, neboť nic nemůže býti zároveň Relativní & Absolutní .
Dvojakost jsoucna (= biKosmii) znázorňuje obrázek : kruh Veškerenstva se skládá ze 2 komplementárních a disjunktních půlkruhů (červeného a modrého) :
A komplementární Absolutní neNicota je podstatou metafyzického mimoKosmu (Idejí) ideKos bez hmoty, energie a časoprostoru - je komplementem Vesmíru.
|