EXPANZE LIDSTVA

V dohledné době bude založena Kosmická Unie a začnou se budovat Nebeské Ostrovy CMC - viz část Budoucnost ; Kosmická Unie.
Následně se budoucí lidstvo postupně rozšíří do celé Sluneční soustavy a exploatuje její ohromné zdroje (surovinové i energetické). Hlavním zdrojem energie v budoucnosti se stanou termonukleární elektrárny, využívající fůze atomů Vodíku, který je nejrozšířenějším prvkem ve Vesmíru. Nic tedy nestojí v cestě neomezenému trvale udržitelnému růstu bohatství i počtu lidí...
Odhadovaný obrovský růst společenského bohatství, umožněný využitím neomezených vesmírných zdrojů lidstvem - zprvu na Měsíci, později v Pásu Asteroidů mezi Marsem a Jupiterem - ukazuje tato Tabulka I. :

TABULKA I.
ROK	EKONOMIKA růst 4 %	POČET VŠECH LIDÍ	MAJETEK NA 1 ČLOVĚKA
2 000	1	6 Miliard	100 000
2 050	7,1 krát větší	8 Miliard	530 000
2 100	50 krát větší	10 Miliard	3 Miliony
2 150	355 krát větší	12 Miliard	18 Milionů
2 200	2520 krát větší	15 Miliard	100 Milionů
2 250	17900krát větší	18 Miliard	600 Milionů
2 300	127 tisíckráte	22 Miliard	3,5 Miliardy
2 400	6,35 milionkrát	33 Miliard	115 Miliard
2 500	317,5 milionkrát	50 Miliard	3 810 Miliard

V dalších tisíciletích pak bude lidstvo expandovat i do jiných planetárních soustav a za miliony let se rozšíří po celé Galaxii. Tehdy už bude jeho počet dosahovat trilionů a ekonomické bohatství a moc kvintilionů.
Je jasné, že ani tím kosmická expanze lidstva neskončí - přece v ohromném Vesmíru jsou ještě miliardy dalších galaxií, čekajících na osídlení, oživení a humanizaci ! Toť kosmický smysl existence Člověka : přeměnit mrtvou hmotu Vesmíru v životem kypící Nebeské Ostrovy a nahradit chaos primitivní materie vyspělou humánní SupraCivilizací, poskytující každému organismu optimální podmínky.

Za tuto titánskou práci bude lidstvo odměněno neslýchaným bohatstvím, které mu nevyčerpatelný Vesmír poskytne : ve 4. sloupci něsledující Tabulky I. vidíme, kterak bude vzrůstat průměrný majetek, připadající na jednoho obyvatele. Poněvadž celkový počet lidí poroste pomaleji, než ekonomika, bude na jednoho člověka připadat stále více majetku, což ukazuje poslední sloupec tabulky. Za 100 let už bude každý milionářem, za 300 let miliardářem a později se i ten nejposlednější chudák stane bohatším králů . Naše vize o přepychovém životě v Nebeských Ostrovech nejsou tedy nijak přehnané a vyplývají ze skutečnosti, že Kosmická Expanze umožní využitím prakticky neomezených vesmírných zdrojů obrovský hospodářský rozvoj podstatně převyšující růst lidské populace.

To proto, že ekonomika díky vyspělým technologiím, automatizaci a robotizaci narůstá podstatně rychleji, než počet lidí, takže podíl společenského bohatství, připadající na 1 občana, se ustavičně zvětšuje. A neomezené zdroje nekonečného Vesmíru umožní trvalý růst všech parametrů (v dalších tisíciletích a milionech let do neuvěřitelných rozměrů). Hyperbohatí lidé budoucnosti už nebudou válčit, zločinit ani vést spory - přece každý bude mít nadbytek všeho !
To je diametrálně odlišná perspektiva než ukazuje stará futurologie : hordy primitivních chudáků na vyčerpané a zplundrované Zeměkouli, neustálé války, zločiny a terorismus . Však nedivme se jí - přece vychází z nynější situace, kdy je většina lidí na světě chudých a bez perspektiv ; někteří nemají ani co do úst. A dnešní lidstvo směřuje spíše k té horší variantě vývoje...

Ovšem zajisté to ještě půjde změnit - díky té všestranně přínosné Kosmické expanzi lidstva. Ta je sice zaměřena do budoucnosti, pomůže však i současníkům : budování CMC přinese obrovská odbytiště pro rozmach průmyslové výroby, rozhýbání ekonomického rozvoje a nárůst společenského bohatství. Dá zaměstnání přímo asi 100 milionům lidí a nepřímo ještě většímu počtu. Tím podstatně sníží nezaměstnanost, kriminalitu i další negativní jevy, a zvýší sociální stabilitu ; lidstvo bude odvráceno z cesty k civilizační katastrofě.

Ovšem je třeba poznamenat, že údaje v Tabulce I. jsou ryze teoretické ; praxe bývá odlišná od představ - a obvykle horší . Rozvoj lidské civilizace asi nebude tak ideální, jak uvádí tato matematická tabulka ani bohatnutí nebude probíhat tak úžasným tempem, spočítaným v jejím posledním sloupci. Nicméně poroste - sice snad pomaleji, avšak nezadržitelně a giganticky : díky kosmické expanzi se lidé v budoucnosti stanou fantasticky bohatými a mocnými. Tabulka zahrnuje pouze několik příštích století ; na delší dobu předpovídat by bylo obtížné a nesolidní (v budoucnu se mohou vyskytnout faktory, o kterých dnes ještě nic netušíme). Tendence je však nasnadě : odvážné lidstvo vytvořivší Kosmickou Unii úžasně zbohatne a nesmírně se rozvine - zatímco pokud zůstane zbaběle a hloupě sedět na Zemi, naopak strašlivě zchudne a barbarsky zdegeneruje...

Počítáme-li s průměrným ekonomickým růstem asi 4 % ročně (což umožní budoucí kosmická ekonomika, nebrzděná omezenými pozemskými zdroji a ekologickými ohledy), dostaneme, že za 50 let bude celosvětová ekonomika a průmysl přibližně sedmkrát větší, nežli dnešní. Po 100 letech pak už bude celkem padesátinásobně mohutnější, než dnes - většina průmyslu v té době ovšem už bude mimo Zemi, poněvadž na tuto planetu by se to prostě nevešlo. A růst bude geometrickou řadou pokračovat, jak udávají čísla ve druhém sloupci Tabulky I.: například ve čtvrtině tohoto tisíciletí už světové (mimozemské) hospodářství vzrostle téměř 18 000 x oproti dnešku , a později ještě mnohem úžasněji...

Třetí sloupec Tab.I. ukazuje růst počtu obyvatel Země za předpokladu, že se jejich počet zvýší o polovinu za století, což je pravděpodobně reálný odhad (porodnost bohatnoucí populace se snižuje). Za sto let nás tedy může být cca 10 miliard ; za dvěstě let asi 15 miliard , a tak dále (arci většina lidstva pak bude žít v kosmu, v přepychových Nebeských Ostrovech).

Budování CMC prospěje naší planetě ještě dalším faktorem : odčerpá totiž přebytečnou vodu z oceánů. Tři čtvrtiny zemského povrchu jak známo pokrývají moře ; když se jejich rozloha o třetinu zmenší, zdvojnásobí se tím plocha souší - a to jistě rostoucí populace uvítá... Vlivem pokračujícího oteplování Zeměkoule však nyní dochází k právě opačnému trendu : roztáváním ledovců se hladiny oceánů zvyšují, takže souše ubývá. To bude mít katastrofální dopad na přímořské země, kterým hrozí zaplavení často těch nejúrodnějších a nejlidnatějších pobřežních krajů. Konkrétně zejména Bangladéš může zmizet pod vodou a stamiliony jeho budoucích obyvatel se stanou zoufalými bezdomovci, hrnoucími se do bohaté Evropy nebo Ameriky. Ani další státy na tom nebudou územně o mnoho lépe : například Holandsko, Japonsko, Oceánie a j ...

Kvůli zlepšení životního prostředí pak bude v každém Nebeském Ostrově centrální moře : pro nejrůznější vodní organismy a radovánky lidí. Voda pro ně se samozřejmě získá z pozemských oceánů, kde je jí nadbytek. A poněvadž jí to množství budovaných CMCspotřebuje ohromná kvanta, bude se jí odčerpávat tolik, že nebezpečí katastrofálních záplav pomine. A později dokonce hladina oceánů podstatně poklesne, takže se rozloha úrodných pobřežních krajů zvětší. Proto je v zájmu všech přímořských zemi (Bangladéše, Japonska, Holandska atd.) co nejrychlejší realizaci projektu Kosmické Unie podpořit : předejdou tak budoucím problémům a dosáhnou nakonec i zvětšení svého území !

2. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ZEMĚKOULE

Dokonce i nebezpečné přehřívání Zeměkoule pomohou CMC omezit (sic!) . Už z části "Budoucnost" známe, jak strašlivých rozměrů dosáhne nezadržitelný růst pozemského průmyslu v příštích pár stoletích. Pro ilustraci ještě zopakujeme první Tabulku z části "Budoucnost", prezentující bezohledný rozvoj pozemské civilizace v nadcházejícím tisíciletí :

TABULKA II.
ROK	PRŮMYSL PŘÍRŮST 3%	RŮST POČTU LIDÍ ZA STOLETÍ (Miliardy)
ROK	PRŮMYSL PŘÍRŮST 3%	(+100%)	(+3/4)	(+50%)
2 000	1	6	6	6
2 100	15 x větší	12	10,5	10
2 200	230 x větší	24	18	15
2 300	3300 x větší	48	31,5	22
2 400	50 000x větší	96	55	33
2 500	700 000x větší	192	96	50
2 600	10 Milionkrát	384	168	75
2 700	140 Milionkrát	768	294	112
2 800	2 Miliardkrát	1 536	514	168
2 900	30 Miliardkrát	3 072	900	252
3 000	400 Miliardkrát	6 144	1 575	378

Počítáme-li s průměrným ekonomickým růstem 3 % ročně (to je celkem skromný odhad - například v nejlidnatější zemi světa Číně vzrůstá hospodářství dvakrát rychleji), dostaneme, že za 100 let bude celosvětová ekonomika a průmysl asi patnáctinásobně větší, nežli dnešní. Po dvou staletích pak už bude celkem 230kráte mohutnější, než dnes. A růst by exponenciálně pokračoval, jak udávají čísla ve druhém sloupci Tabulky II. : například v polovině tohoto tisíciletí už by světové hospodářství vzrostlo 700 000 x oproti dnešku ; a později ještě mnohem monstrózněji (viz poslední řádek tabulky) !
Analogicky poroste i přehřívání Zeměkoule, jak dokládají četné ekologické studie, nerovnováha počasí, vzrůst bouří, záplav a dalších klimatických katastrof . Je jasné, že něco tak gigantického naše malá planeta neunese (už pouhé odpadové teplo civilizace by ji nakonec rozpálilo do pekelného žáru ; nemluvě o exhalacích a odpadech) - a patrně za několik století zkolabuje.

Z termodynamiky je známo, že většina spotřebované energie a vyrobené práce se nakonec změní v teplo (žádný proces nemá účinnost 100% , ale jen několik desítek). Jestliže tedy průmyslová produkce bude narůstat tím exponenciálním způsobem, uvedeným v TabulceII., tak analogicky poroste i produkované odpadní teplo . I při tom skromném růstu 3% ročně by koncem tohoto tisíciletí bylo stomiliardkrát větší než dnes, takže by se Země patrně změnila v ohnivou kouli ; nastal by pekelný konec světa .

A již ve 2. čtvrtině tisíciletí bezohledný průmysl přehřeje Zeměkouli o několik desítek stupňů ; asistovat budou samozřejmě také exhalace skleníkových plynů. Všechny ledovce roztají, hladina moří stoupne asi o 100 metrů a zaplaví nejúrodnější a nejosídlenější pobřežní oblasti (hlavně ve třetím světě), takže se z miliard jejich obyvatel stanou zoufalí bezdomovci, bloudící světem žebrajíce a loupíce . Dokonce i šťastnější kraje pak budou zaplaveny : když ne vodou, tak proudy hladových chudáků, kterých bude nakonec více, nežli místních obyvatel.

Tyto katastrofické vize jsou už známé ; realita však může býti ještě mnohem horší :
Vysoká teplota a rozlehlejší oceány způsobí podstatně vyšší výpar vody , takže se ovzduší zanedlouho přesytí vlhkostí a dojde k ohromnému nárůstu srážek a bouří. (A protože vodní pára je také skleníkový plyn , přehřívání Zeměkoule se ještě zintenzivní.) Pršet pak bude prakticky neustále, slunce už lidé nikdy neuvidí, hrozné záplavy budou potom na denním pořádku. Zeměkoule bude obalena tlustou vrstvou mračen, ze kterých se ustavičně pořinou mocné proudy vod.
Koloběh vody v přírodě se katastrofálně zrychlí : z nesmírných ploch přehřátých oceánů budou k obloze stoupat kvanta vodních par, v chladnějších výškách kondenzovat a bezustání se lít jako vodopády na zem. Půda se po desetiletích permanentních srážek rozmočí a změní v bažinu, místo polí budou bezedné močály, kde se proboří každý stroj i člověk ; také lesy zaniknou : stromy, pokud neuhynou uhnitím kořenů ve vlhkostí přesycené půdě, tak se vyvrátí, poněvadž promočená země je už neunese.

Ze stejných důvodů se postupně zhroutí též množství lidských staveb (pokud nebudou stát na skalnatém podloží). Dlouhá léta neustávajících dešťů a záplav prosytí zeminu tak vlhkostí, že kriticky poklesne její únosnost a poničí se také většina cest a železničních tratí, což se katastrofálně odrazí v dopravě. Lodní dopravu zase ochromí zaplavení všech přístavů mořem (jehož hladina stoupne cca o 100 metrů) ; vnitrozemské vodoteče pak změní neustávající přívaly vod z nebes v bahnité, všeničící veletoky s permanentně vzdutou hladinou a nepřekonatelně silným proudem - takže i kdyby nějaký říční přístav unikl zátopě, stejně by se z něj nikdo neodvážil vyplout .
Leteckou dopravu zase zdecimuje nebývalé množství a síla bouřek, uragánů a tornád - prostě nastane úplná Potopa problémů a potíží, ve kterých bude lidstvo tonout až po uši . (Jedině pod zemí bude relativně klidno, ovšem až na to notorické nebezpečí záplav a průvalů spodních vod, jejichž hladina samozřejmě též neudržitelně stoupne.)

Jenž ani tím to ještě neskončí ! Po létech nekončících dešťů rozmáčená půda ztratí soudržnost a změní se v tekuté bláto, které vodopády z nebe postupně odplaví do řek, jezer a moří. Tento proces bude pokračovat, dokud se neobnaží skalnatý podklad ; během několika desetiletí se tak většina země stane skalnatou pustinou bez vegetace, což způsobí zánik zemědělství .
Ani rybářství pak nebude možné, poněvadž vodstvo bude plné jemně rozptýleného bahna, spláchnutého z břehů ; to zalepí žábra ryb, které následně zahynou udušením . Takže nakonec bude hladovět i většina obyvatel nezaplavených oblastí ...

Z ustavičně zamračené oblohy pak bude padat nejenom voda, ale ještě nebezpečnější všeničící obří kroupy : ty totiž (na rozdíl od sněhových vloček) vznikají ve vyšších atmosférických oblastech zmrznutím vodních kapek. A právě přehřátí Zeměkoule vyvolá mocné stoupavé vzdušné proudy, které budou vynášet vodu mnohem výše, nežli dnes - takže krupobití pak už nebude vyjímečným, nýbrž denodenním jevem (a kroupy mnohem větší, nežli dnešní - jako dělové koule).
A takřka permanentní budou i bouřky, hurikány a tornáda . Lidé už nebudou moci chodit ven jenom s deštníkem , ale spíše ve skafandru a ještě lépe s pancéřovým štítem nad hlavou proti bombardování obřími kroupami .

Leč kdo tomu zabrání ? Žádná průmyslová společnost dobrovolně neomezí svou expanzi, poněvadž by nakonec podlehla v nemilosrdném boji s konkurencí. A z bohatých a mocných manažerů by se stali ubozí nezaměstnaní, nenávidění ostatními propuštěnými ze zkrachovalé společnosti za to, že je přivedli do zkázy - a toho se ovšem bojí jako čert kříže . Přízrak růstu nezaměstnanosti a následné ztráty popularity u voličstva visí jako Damoklův meč samozřejmě také nad jinými mocipány a politiky ; ti většinou myslí na svoje nejbližší volební období a řídí se heslem "Po nás potopa" : MY teď potřebujeme co nejvíce expandující průmysl - a katastrofy, které to způsobí, ať dopadnou na hlavy našich potomků !

Jenže tomu lze zabránit a žádné ty (reálné či příslovečné) potopy vůbec nemusejí přijít. A netřeba ani omezovat průmysl ; manažeři, politici a dělníci mohou klidně spát (Damoklův meč úpadku a nezaměstnanosti nedopadne). Průmysl může dál neomezeně vesele expandovat ; ovšem nikoli na jedné malé omezené planetě, nýbrž do nekonečného Vesmíru . Už jsme hovořili o Kosmické Unii, jež to umožní - nyní ještě uvedeme, že také dovede zabrániti přehřívání Zeměkoule - a to hned třemi způsoby :

Negativní důsledky lidských technologií tedy mohou být vykompenzovány ještě pokročilejší technologií : výstavbou Kosmických Kokonů. Je proto v zájmu celého lidstva, aby byla realizována co nejrychleji. A nejen lidstva, nýbrž celé biosféry ; ví se přece, že každým rokem vlivem přelidnění a přeprůmyslnění vyhyne alespoň jeden živočišný či rostlinný druh. Tyto škody jsou nenapravitelné a je zapotřebí rychle něco vpravdě geniálního udělat.
Toť projekt Kosmické Unie (popsaný v části "Budoucnost") : neodkladná expanze lidstva do Vesmíru, jak už jsme ukázali . Realita je však komplikovanější, než teorie, takže výstavba NeOs možná bude pomalejší a veškeré jejich kýžené přínosy dostaneme za delší čas. Nicméně i přesto se budoucnost může stát podstatně růžovější, nežli podle scénářů standartní futurologie...

My nebo naši potomci - to záleží především na nás - už na vlastní oči uvidíme ty štíhlé ovály velebně plující nebem jako bílá oblaka ; v noci pak zářící stokrát jasněji než Měsíc... Poněvadž průměr CMC bude asi dvěstěkrát menší než Měsíc a jeho oběžná dráha přibližně dvoutisíckrát blíže, bude jeho úhlový rozměr asi desetkrát větší než Měsíc - neboli zářivá plocha stonásobná. Jasně jej tedy každý uvidí i ve dne prostým okem, a od Měsíce odliší také podle oválného tvaru.
Svým bezhlučným letem KosKokony připomenou vzdálené vzducholodi ; odliší je ovšem jejich rotační pohyb. Na povrchu bude leskle bílá izolace nebo tmavé fotočlánky pro výrobu elektřiny ze slunečního záření. Panely fotočlánků mohou být uspořádány do různých obrazců a nápisů, které samozřejmě mohou být ztvárněny též barvami - zde se nabízí obrovská (a otáčivá) plocha na reklamy nebo umění. CMC totiž budou vidět ze všech míst na Zemi, kterou několikrát za den obletí, a to ve dne i v noci - stále osvětlené Sluncem, pokud se (jenom nakrátko) nedostanou do zemského stínu.

Výstavbě NeOs tedy přispějí i reklamní agentury, které se budou předhánět v co nejatraktivnějším ztvárnění jejich povrchu. Později se ovšem Nebešťané stanou hyperboháči a žádné příspěvky nebudou potřebovat ; většina NeOs také bude daleko v kosmickém prostoru a ze Země neviditelná. Fotočlánky též nebudou potřebovat, jsouce dostatečně zásobeni energií z termonukleárních reaktorů a příliš vzdáleni od Slunce .
Svoje Kokony pak pokryjí vlastními obrazy vyjadřujícími individualitu jejich obyvatel ; mohou tam být i proměnlivé obrazce z různě blikajících barevných světel. Nebo na vnější izolaci umístí obří LED-panely s prezentovanými obrazy nebo videem - fantazii se meze nekladou... Umělci budou soutěžit o nejkrásnější a nejcharakterističtější vzhled svého CMC ; bude to daleko viditelná vizitka jeho obyvatel.

Projekt Kosmické Unie a budování CMC neboli Nebeských Ostrovů - exploatující gigantické zdroje celé naší Sluneční Soustavy - umožní ohromný ekonomický růst, jak udává optimistická Tabulka III. :

TABULKA III.
ROK	EKONOMIKA růst 5 - 6 %	CELK. POČET LIDSTVA	MAJETEK NA 1 ČLOVĚKA
2 000	1	6 Miliard	100 000
2 050	14,5 x větší	9 Miliard	966 666
2 100	220 x větší	12 Miliard	11 Milionů
2 150	3200 x větší	18 Miliard	107 Milionů
2 200	47 000 x větší	24 Miliard	1,18 Miliard
2 250	680 000x větší	36 Miliard	11,3 Miliard
2 300	10 Milionkrát	48 Miliard	125 Miliard
2 400	2 Miliardkrát	96 Miliard	12,5 Bilionů
2 500	400 Miliardkrát	192 Miliard	1 250 Bilionů

Poněvadž celkový počet lidí poroste pomaleji , bude na jednoho člověka připadat stále více majetku, což ukazuje poslední sloupec tabulky. V příštím století budou už prakticky všichni lidé multimilionáři, za 200 let miliardáři a později ještě mnohem, mnohem bohatší ! Naše řeči o přepychovém životě v Nebeských Ostrovech nejsou tedy nijak přehnané a vyplývají ze skutečnosti, že Kosmická Unie využívající prakticky neomezené vesmírné zdroje umožní obrovský hospodářský rozvoj podstatně převyšující růst lidské populace .

3. BLAHODÁRNOST KOSMICKÉ UNIE

NeOs budou stavěny na mnoha pracovištích v obrovských sériích tak, že co chvíli se někde nějaký dohotoví. A pracovat na nich budou hlavně lidé - aby se předešlo nezaměstnanosti - a roboti mohou pouze pomáhat. Nedosáhnou totiž takové dokonalosti, jak si nerealisticky představovali všelijací fantastové : ve skutečnosti budou roboti příliš poruchoví (vinou své složitosti) a drazí (kvůli komplikované technologii). Tudíž neekonomičtí pro zaměstnavatele a nepřijatelní pro odbory (jakožto zvyšující nezaměstnanost).
Netřeba se tedy obávat, že stroje v dohledné budoucnosti úplně nahradí lidi a ti následně podlehnou zahálčivé dekadenci. Hlavní pracovní silou stále zůstane člověk ; díky robotům se ovšem zvýší produktivita práce natolik, že nikdo se prací příliš nepřetrhne .

Ve 2. čtvrtině 3. tisíciletí už většina lidí opustí Zemi, kde by jim stejně hrozila nezaměstnanost, a stane se obyvateli mladého kosmického státu CU - který jim nabídne přepychové životní prostředí a dostatek pracovních míst na výstavbě nových NeOs a exploataci vesmírných zdrojů . Ani Země však nezůstane prázdná či chudá : zahemží se davy turistů ze všech Ostrovů a zbohatne ohromným množstvím CC, které dostala od Kosmické Unie za postavení prvních NeOs v 1. čtvrtině tisíciletí (ještě na orbitě u Zeměkoule a pozemským průmyslem).
Celkem (i s úroky) to může činit řádově 1000 bilionů (10¹⁵) CC ! Toto nesmírné bohatství však Země bude velice potřebovat ve 2. čtvrtině tisíciletí, kdy se vyčerpají veškeré její zdroje a odstěhuje všechen průmysl. Přírodě to samozřejmě půjde k duhu ; ani lidem na Zemi to však nebude vadit, poněvadž si za to svoje obrovské množství Kreditů mohou vše potřebné kupovat od CU .

V příštích staletích se hospodářská situace úplně obrátí : Země bude mít spoustu Kreditů (miliony miliard) a málo zdrojů i průmyslu. Kosmická Unie naopak bude CC potřebovat - kvůli snížení inflace jich už tolik nebude vydávat - a bude mít obrovské zdroje Sluneční Soustavy, gigantický kosmický průmysl i nadbytek výrobků. To proto, že exponenciální růst kosmického průmyslu již nasytí potřeby občanů CU a výstavba NeOs, která byla jeho hlavním oborem, bude v útlumu, poněvadž lidstvo se nebude rozmnožovat tak rychle, aby je všechny zaplnilo (viz předcházející Tabulku IV.) . Hospodářství CU tak bude hrozit stagnace a jeho obyvatelům nezaměstnanost - takže je nasnadě, že se obrátí k ohromnému pozemskému trhu, oplývajícímu penězi, který minimalizovaný pozemský průmysl nemůže uspokojit.

A bude se opakovat situace vzájemné pomoci - tentokrát zase v opačném směru . Totiž nejprve v 1. čtvrtině tisíciletí CU pomůže Zemi s jejími problémy, oživí hospodářství a sníží nezaměstnanost (budováním NeOs). Poté v dalších staletích recipročně Země pomůže s ekonomickými problémy Kosmické Unii : Bude od ní kupovat výrobky a služby, čímž zabrání úpadku kosmického průmyslu a nárůstu nezaměstnanosti v CU. Zároveň tak přesune zpátky její Kredity a dojde k umoření kosmického dluhu, na jehož základě byly vybudovány první NeOs.

Ta pomoc arci nebude nějakou milostí, leč nutností : bez výrobků Kosmické Unie se Země, pozbyvší svého průmyslu - z velké části vlastní ekologickou snahou - už neobejde. A jejich služby bude potřebovat neméně : k dokonalému vyčištění celé planety ode všeho, čím ji Člověk během své historie zaneřádil ; a odstranění jiných škod, které přírodě způsobil. Miliardy lidí zaměstná restaurace Země, odstraňování všeho špatného a obnovování toho dobrého, co zničil zub času nebo lidská bezohlednost. (Budoucí genetičtí inženýři mohou zrekonstruovat i některé živočichy a rostliny, jež Homo Sapiens od nejstarších dob vyhubil.)
Bude to ohromná práce a ve 2. čtvrtině tisíciletí se Země konečně stane pravým rájem (přece to udělají "Nebešťané" !), mnohými generacemi vysněným... Toto vše si ovšem vyžádá nesmírné náklady, které však pozemšťané bez problémů uhradí z té obrovité zásoby CC, získané nestandartní Ko-Ekonomikou díky projektu Kosmické Unie.

Ani po vyčerpání svých Kosmických Kreditů v dalších staletích nicméně Země nezůstane na holičkách. Materiální zdroje ani průmyslová výroba zde sice už nebudou , ale více než dostatečně je nahradí obrovské příjmy z turistiky . Jakožto nejdůležitější planeta známého Vesmíru bude Země neustále obležena miliardami návštěvníků ze všech osídlených oblastí. A ti budou hyperbohatí díky neustálému hospodářskému rozvoji CU, umožněnému jeho nesmírnými kosmickými zdroji ; tedy stále budou s sebou přinášet ohromná množství CC - za které mohou pozemšťané nakupovat nejluxusnější věci pro sebe i pro turisty od průmyslu CU . Tak se budou Země i Kosmická Unie synergicky rozvíjet...

Za další tisíce let se už lidstvo natolik rozmnoží, že se příval návštěvníků na Zem stane nezvládnutelným : prakticky tam nebude k hnutí a obloha bude zcela pokryta NeOs turistů, takže skoro neuvidí Slunce či Měsíc. Také cestování ze vzdálených hvězdných soustav se stane neúnosně zdlouhavým a jejich giganticky rostoucí průmysl nebude mít odbytiště (Země to všechno neskoupí a bude příliš daleko). Proto se přeorientuje na Terraformaci : budování nových kopií Zeměkoule , jakožto kulturně-historických center příslušných vesmírných oblastí (i odbytišť tamních výrobců).
Tomu napomůže též ekonomická rozvaha : protože původní Země bude mít záviděníhodné zisky z turistiky, zatouží podnikatelé ze vzdálených oblastí napodobit takový úspěch, a proto lví měrou přispějí k výstavbě jejích kopií. Tak vznikne v daleké budoucnosti mnoho identických Zeměkoulí, rozmístěných ve všech osídlených oblastech (v naší a později dalších galaxiích). Veliké náklady na terraformace rychle zaplatí ještě větší zisky z přílivu hyperbohatých turistů.
Kopírování Zeměkoulí se stane další hlavní průmyslovou činností - po výstavbě NeOs, kterých už nebude tolik zapotřebí, poněvadž lidstva nebude tak rychle přibývat.

Nakonec se tedy splní představy z minulého století, že lidstvo Terraformuje cizí planety - však s tím podstatným rozdílem, že na nich nebude žít . Všichni zájemci by se tam totiž nevešli a ani by se jim v tamních primitivních podmínkách nelíbilo ; budou bydlet ve svých přepychových domovských NeOs a ty Zemské kopie toliko turisticky navštěvovat.

A žádná terraformace se neuskuteční v tomto či příštím tisíciletí - nýbrž mnohem později, až na to bude mít lidstvo prostředky a důvody (za miliony let). V dohledné budoucnosti tisíců let postačí jedna originální Země a osidlovat se budou výhradně NeOs (CMC).

4. ZÁCHRANA A "KOPÍROVÁNÍ" ZEMĚKOULE

Ale Zemi hrozí asi za 4 - 5 miliard let zánik, když naše Slunce vybuchne. Už 2 miliardy let předtím se však začne nafukovat, což vyvolá nezadržitelný růst teploty na Zemi. Klima se podstatně změní, ledovce roztají a moře zaplaví pobřežní kraje. Další ohřívání pak vyvolá rozšiřování pouští ve vnitrozemí. Nakonec vzroste teplota natolik, že se oceány úplně vypaří a Země se změní ve vyprahlou pustinu. Asi za 3 - 4 miliardy let bude Slunce mnohonásobně větší než dnes a Země tak rozpálená, že na ní veškerý Život vyhyne.
Později z atmosféry vymizí kyslík, slučující se s horninami, a narůstající sopečná činnost ji zaplaví jedovatými plyny. Pod nestabilním Sluncem, zabírajícím půl oblohy, se bude rozžhavený povrch Země zmítat gejzíry roztaveného magmatu - ty poslední miliony let existence Země budou podobné době jejího vzniku. Samozřejmě tam nezbude už ani stopa Života , takže když Slunce konečně vybuchne a změní se v Novu, nebude to ani už nikoho bolet.
Explodující proudy žhavých plynů o teplotě statisíců stupňů Zeměkouli úplně očešou tavíce a odnášejíce její kůru i plášť až na holé jádro (které snad odolá, ale možná také bude pohlceno vzniklou Novou). Tím marnivým výbuchem Slunce pozbude poslední zdroje své energie a zbaví se povrchových vrstev - potom z něj zůstane už jen malý bílý trpaslík, slabě zářící a postupně vychládající. Nakonec ty nepatrné pozůstatky zničené planetární soustavy ovládne kosmický mráz a temnota...

Tohle by čekalo Zemi, kdyby se přírodě nepodařilo vytvořit inteligenci (a kdyby se inteligenci nepodařilo dospět k Expanzi do Vesmíru). Jenže díky rozumu lidstvo v té době (za miliardy let) už ovládne celou Galaxii (a pravděpodobně i mnoho sousedních) a na Kosmických Ostrovech bude žít 99,999 999 999 999 % všech lidí (a také dalších živých organismů) - takže případný zánik Země způsobí škody naprosto zanedbatelné...
Nicméně ani to naši vzdálení potomci nedopustí : přece nenechají zničit nejdůležitější a nejkrásnější planetu v celém známém Vesmíru ? Prostředky k její záchraně budou mít : ne však nějaké fantastické technologie a nepředstavitelné síly - nýbrž něco mnohem reálnějšího : ty staré známé NeOs !

Za miliardy let jejich množství už natolik vzroste, že celkovou hmotností o mnoho řádů převýší hmotnost Slunce. Stačí tedy, když malé procento z nich se přestěhuje do Sluneční Soustavy a rozmístí na vnější oběžné dráhy o něco dál od Slunce než Země. Vytvoří jakýsi gigantický superRoj hmotnější než planeta, jehož těžiště (t.j. centrum gravitační síly) se bude udržovat na opačné straně u Země nežli Slunce - tedy stále na noční straně, viditelný jako ohromná hvězdokupa přes celou oblohu. Jeho obrovitá přitažlivost bude působit na opačné straně než Slunce a táhnout Zeměkouli pryč od něho.

Tak bude postupně naše planeta (asi i s Měsícem) vzdalována od nebezpečné hvězdy a nakonec může třeba úplně opustit Sluneční Soustavu... Poněvadž Slunce začne zvětšovat svou zářivost už dávno před výbuchem, bude se vzdalování Země provádět postupně tak, aby teplota na ní zůstávala konstantní. A později se zrychlí, aby se v okamžiku výbuchu nacházela už v bezpečné vzdálenosti od vzniklé Novy. (Během těch 4 - 5 miliard let, než k tomu dojde, by Zeměkoule mohla být tím superRojem odtažena třebas až na druhý konec Galaxie, i kdyby měla jen současnou rychlost 30 km/s, jak snadno vypočteme.)
Je jasné, že planetu vzdálenou od Slunce bude ohrožovat kosmický mráz a temnota. Proto obyvatelé superRoje nebudou jen pasivně táhnout, ale vybudují na oběžné dráze kolem Země obrovskou družici s výkonným termojaderným reaktorem, vyzařujícím na Zem světlo a teplo - jakési umělé sluníčko (podobné těm v NeOs, ale mnohem větší). Bude obíhat tak, aby se nejen střídaly den s nocí, ale i roční období na které je pozemská biosféra zvyklá (vznikne tak jakási miniaturní geocentrická soustava - Ptolemaios by měl radost)...

Členy toho záchranného superRoje nebude zapotřebí nějak násilně verbovat, spíše naopak. Už jsme říkali, že návštěva kolébky lidstva se stane i v nejvzdálenější budoucnosti tou nejatraktivnější poutí. A nejen pro turisty a vědce : vždyť přece na Zemi se nachází Mekka muslimů, Jeruzalém židů, Vatikán křesťanů, Varanásí hinduistů a další svatá místa všech náboženství a hroby většiny historických osobností. Vždycky tedy bude Zeměkoule přeplněna nejrůznějšími lidmi a kolem ní obíhat nespočet jejich domovských NeOs - bude jich tolik, že tam pro ně nezbude místo a budou posílány pryč, dokud na ně nedojde řada. Členství v tom záchranném superRoji se tak stane nejenom ctí a potřebou pro většinu lidstva, ale také vítanou příležitostí jak se přednostně dostat na Zem. Proto se jednotlivé NeOs budou přímo drát, aby se toho mohly zúčastnit ; a do superRoje přilétat stále další a vytlačovat ty, které tam pobývaly už příliš dlouho.

Planetou zajisté půjde manipulovat i opačným směrem : jestli Zemi za několik desítek tisíc let ohrozí ledová doba, lidstvo už bude mít dostatečný počet NeOs pro změnu její dráhy. Návštěvnické Ostrovy se pak rozmístí na oběžné dráhy mezi Zemí a Sluncem, aby jejich synergická gravitace působila stejným směrem jako sluneční přitažlivost. Tak se celá Zeměkoule přitáhne blíže ke Slunci, čímž se její teplota zase zvýší.
A kdyby někdy hrozilo naopak přehřátí, půjde Zemi analogickou metodou opět od Slunce vzdálit...

Kosmická Unie tedy umožní budoucímu lidstvu libovolně měnit dráhu své planety, aby zachovalo její optimální podmínky. A nejen své planety - nýbrž samozřejmě i jiných kosmických objektů ; to bude potřebné zejména v případě hrozící srážky s nějakým obřím tělesem. Jinak nějaké přemisťování planet nebude ovšem lidstvo potřebovat, poněvadž je nekolonizuje.

Ani přemisťování hvězd - i když toho bude schopno asi za 100 milionů let - jenže nebude mít žádný důvod. Hvězdy totiž obyvatelé NeOs také k ničemu nepotřebují : mají svoje malá sluníčka na Ostrovech a všude si je vozí s sebou. Hvězdy jim slouží jen jako ukazatele zásobáren surovin ; a jestli se jim některá nebude pozdávat - tak prostě odletí jinam jakožto Nebeský Roj (v té době už schopný téměř rychlosti světla)...

Ale přesouvání galaxií - za mnoho miliard let - nabude už veliké důležitosti. Zachrání totiž integritu lidstva před rozpínáním Vesmíru ! To bylo astronomicky změřeno (Hubble) a teoreticky odvozeno (Friedman a další) už v minulém století : vzdálenosti mezi galaxiemi se neustále zvětšují a tento trend bude pokračovat do nekonečna. Posléze se tak od sebe vzdálí, že to znesnadní a nakonec úplně znemožní vzájemnou komunikaci a cestování...

Dá se tomu nějak zabránit ? Tomu rozpínání Vesmíru do nekonečna jistě ne, ale vzdálení galaxií do nedohledna patrně ano. A jistě nemusíme dlouho hledat prostředek, kterým to půjde udělat : co jiného by to mohlo být, nežli naše 3Ko ! Ani postup nebude jiný, než který už známe - "pouze" bilionkrát rozsáhlejší.

Za dalších mnoho miliard let, až se vzdalování galaxií stane markantním, lidstvo už osídlí velikou nadkupu mnoha milionů galaxií. A Kosmických Ostrovů bude mít k dispozici tolik, že jejich celková hmotnost mnohonásobně převýší hmotnost průměrné galaxie (odhady zajisté mohou být jen přibližné). Tedy může část z nich použít k přitahování těch galaxií, které rozpínání Vesmíru odnáší pryč z osídlené nadkupy a lidstvo by s nimi mohlo ztratit spojení. Zorganizuje se gigantický hyperRoj NeOs (vážící tolik, co průměrná galaxie) a umístí mezi osídlenou nadkupu a unikající galaxii. Vytvoří mezi nimi jakýsi gravitační "most", táhnoucí tu zatoulanou ovci zpátky do lůna všelidského společenství v nadkupě .
Viz následující Obrázek 3.: Tažení galaxie :

Tato akce potrvá miliony let a samozřejmě žádný NeOs v tom hyperRoji tak dlouho nevydrží, nýbrž budou se tam v rozličných intervalech střídat : neustále jedny přilétat a druhé odlétat. HyperRoj takto více nežli "pracovištěm" bude společným sídlištěm Ostrovů (jakýmsi souostrovím) resp. fórem Nebešťanů , kde jich ohromná množství (miliony miliard) budou velice blízko pospolu. Předejde se tak vzájemnému odcizení obyvatelů různých galaxií, které hrozí při kosmické expanzi lidstva.
Za nesmírnou dobu v nesmírných rozlohách Vesmíru by se mohl původně jednolitý druh Homo Sapiens rozčlenit na více poddruhů, mezi nimiž by byly čímdál větší rozdíly (fyzické i psychické) , bránící stykům, komunikaci, spolupráci a vzájemnému pochopení. Integrita lidstva by se rozpadala, narůstala intolerance, rasová nenávist, docházelo by ke vzájemné řevnivosti fragmentů a mohly by nastat "kmenové" války mezi galaxiemi, následované degenerací lidí v barbary.
Takže je třeba, aby se obyvatelé vzdálených koutů Vesmíru čas od času na delší dobu spolu sešli - nejlépe při nějaké společné činnosti - intenzivně komunikovali, vzájemně spolupracovali a blízce se stýkali (též pohlavně, neboť přitom smísí své geny a předejdou genetickým odchylkám lidí z různých galaxií).

Takovými mísicími kadluby, ve kterých se homogenizují a sjednocují části lidstva ze vzdálených galaxií opět v univerzální kosmickou rasu Homo Sapiens se stanou právě ty gigantické hyperRoje. Účast NeOs z co největšího množství galaxií v nich bude podporována a co nejrozsáhlejší vzájemné styky (včetně sexuálních) podněcovány. Kromě manipulace s galaxiemi každý hyperRoj udělá ještě důležitější činnost : nesmírný, milion let probíhající, festival intergalaktické jednoty, tolerance a lásky (kde každý muž pomiluje co nejvíce žen z různých galaxií a každá žena přijme sémě z co největšího množství hvězdných systémů).
Bude tak naplněn úžasně atraktivními akcemi a vpravdě nebeskými rozkošemi , že ani do těchto hyperRojů nebude třeba účastníky násilně verbovat ; lákadlem bude také hodně identických kopií Zeměkoule (s celou přírodou a všemi lidskými výtvory) , které tamní fantasticky vyspělý průmysl udělá do nejmenších podrobností. Využije k tomu planety vhodné velikosti, které přestěhuje do hyperRoje a dokonale terraformuje (tak jeho členové mezi ustavičnými zábavami udělají též něco přínosného...).

Vytváření totožných kopií Země se stane důležitým zaměstnáním nemalé části obyvatel v každé galaxii : jednak za tím účelem, aby se uprostřed plné automatizace a robotizace zaměstnali nejenom planými zábavami. A hlavně proto, že jediná původní Země už nepostačí ohromnému náporu trilionů zájemců ze všech galaxií, kteří by ji zaplavili jako povodeň (v mnohametrové vrstvě) a úplně zdevastovali, rozšlapali a zničili .
V neposlední řadě též proto, aby návštěvníci ze vzdálených galaxií nemuseli letět miliony světelných let daleko za originálem - takže si v každém hvězdném systému vybudují několik vlastních Zeměkoulí, rozmístěných v dostupných vzdálenostech. A budou soutěžit, která kopie je podobnější té původní (berouce přitom v úvahu i tvar nejmenšího kopečku či domečku ; pomíjejíce naopak počet listů na stromech - jejich druh a velikost však ne)...

5. ŽIVOT PO ZÁNIKU PLANET A HVĚZD

Podobným způsobem - manipulováním galaxiemi pomocí synergické gravitační síly obřích hyperRojů NeOs - se může osídlená nadkupa kompaktifikovat, zkoncentrovat tak, aby vzdálenosti mezi jejími členy byly co nejmenší a vzájemná komunikace tudíž nejlepší . Už předtím lidstvo může stejnou metodou komprimovat osídlené galaxie, aby je maximálně zmenšilo a tím zkrátilo komunikační a dopravní cesty v nich. Nakonec v osídlené části Vesmíru galaxie asi úplně zaniknou, poněvadž se dostanou tak blízko sebe, že vzájemným slapovým působením se rozpadnou a jejich hvězdy se promísí. A v kompaktních galaxiích zaniknou planetární soustavy, protože je rozruší slapové působení sousedních velice blízkých hvězd.

Asi za 100 miliard let už lidé nebudou žít v nadkupě galaxií, leč v jakémsi nesmírném oblaku hustě nakupených holých hvězd (řádově trilionů), promíšeném zbylými planetami (většinu těles průmysl spotřebuje a ostatní poslouží jako železná zásoba surovin a energie - Vodíku). Jako zábavně-vzdělávací centra (obklopená vždy velikými roji NeOs) tam bude rozmístěno několik bilionů identických kopií Země, tak dokonalých, že se už ani nepozná, která vlastně byla ta původní .
Hlavní složkou této megahvězdokupy ovšem budou kvadriliony obřích Kosmických Ostrovů (velkých už jako celé planety), hemžících se všude uvnitř jako včely. Však nebudou tam jen chaoticky poletovat, navštěvujíce jednotlivé planety a hvězdy - nýbrž také užitečně "pracovat" : starat se aby tento útvar, mnohem kompaktnější než galaxie, se vlastní gravitací nezhroutil.

Tak blízko nakupené hvězdy se přitahují velikou silou, což by mohlo způsobovat jejich katastrofické srážky (přitom vzniká silná radiace, nebezpečná pro Život v širokém okolí, a pozůstatkem může být všepohlcující Černá Díra...). Ovšem veliké superRoje NeOs dokážou svojí synergickou gravitací ovlivňovat dráhy hvězd a tím předcházet jejich srážkám.
Další superRoje zase budou společnou přitažlivostí odvlékat (jako na provaze) pryč z obydlené megahvězdokupy nebezpečné hvězdy, chystající se k finálnímu výbuchu. Tím by zničily všechno kolem a radiačním vzplanutím zahubily Život na sta světelných roků daleko. Naštěstí svůj konec ohlašují už miliardu let předem, takže lidé mají dost času na přípravu. V daleké budoucnosti však od hrozivé hvězdy nebudou utíkat - jak jsme popisovali dříve - ale, jsouce už vládci galaxií, dokážou nebezpečí vlastními silami (gravitačními) odstranit. HyperRoj udělí té časované superbombě silný gravitační impuls, a ta potom setrvačností odletí daleko od obydlené oblasti do vesmírné prázdnoty, kde beze škody exploduje.

Takže naše dřívější tvrzení, že lidstvo nějaké manipulace s hvězdami nebude provádět, také musíme zrevidovat : platí v časovém horizontu řádově milionů let ; ve vzdálenější budoucnosti (za miliardy let) se zaměstnání "hvězdný posunovač" stane důležitým pracovním oborem . Zkoncentrováním vesmírných objektů do toho obřího kompaktního útvaru bude zároveň eliminováno to škodlivé rozpínání Vesmíru, poněvadž je vykompenzuje vzájemná přitažlivost hvězd uvnitř.

Ani další exploatace Kosmu nemusí probíhat už známým způsobem, t.j. vysíláním kolonizačních výprav (Rojů NeOs) do dalších galaxií a jejich osidlováním. Nýbrž právě naopak : přitahováním nových galaxií do obydlené megakupy a jejich likvidací, t.j. slapovým rozpadem na jednotlivé objekty, které se do ní začlení jako molekuly do kapky vody. Takto získaný materiál bude využit jako zdroj surovin a energie pro rozvíjející se lidstvo ; vhodné planety pak přetaženy ke hvězdám podobným Slunci a terraformovány v další zemské kopie .
Přitahování dalších galaxií do vesmírného sídliště se bude samozřejmě provádět gravitační silou gigantických hyperRojů ; potrvá však stovky milionů let a později už nemusí být dost zájemců o účast v takovém podniku. Místo NeOs pak se v něm použijí hvězdy, neboť zde nezáleží na druhu tělesa, ale pouze na jeho gravitační síle. Takže galaxie se mohou přesouvat i pomocí obřích hvězdokup (vážících jako celá galaxie), které vzniknou přemístěním hvězd přitažlivostí mocných Nebeských superRojů. Lidstvo tak v daleké budoucnosti opět využije hvězdy, které předtím vůbec nepotřebovalo - ovšem nikoli jako zdroje světla i tepla, nýbrž jakožto zdrojů gravitační síly pro manipulaci s galaxiemi.

V podstatně ještě vzdálenější budoucnosti (za biliony a triliony let) už všechny hvězdy zaniknou a změní se ve vychladlé "bílé" trpaslíky, neutronové hvězdy a Černé Díry. Pozůstatky zničených planet ovládne kosmický mráz -270°C . Galaxie se vlivem rozpínání Vesmíru navzájem vzdálí do nedohledna a většinu Kosmu vyplní prázdno a tma... Pouze oblast osídlená Člověkem zůstane plná Života ; v nesmírné megakupě se jako světlušky budou hemžit nespočetné roje Nebeských ostrovů. Hvězdy budou mrtvé a studené, planety většinou spotřebované na suroviny, nicméně množství duplikátů Země se zaskví pod září umělých sluncí.

Lidstvo bude stále prosperovat, neboť Vesmír je věčný a nekonečný, s nevyčerpatelnými zdroji. Po spotřebování veškeré známé hmoty zbude ještě skrytá temná materie, které je asi 10x více. Pravděpodobně ji tvoří "hnědí trpaslíci" , vodíková tělesa větší než Jupiter a menší Slunce, což nestačí na zapálení termonukleárních reakcí, takže nesvítí. Jejich vodík se tak alespoň nespotřebuje a zůstane jako zásoba pro energetické potřeby lidstva ve vzdálené budoucnosti. Další složkou temné hmoty mohou být pozůstatky zaniklých hvězd (tvořené hlavně Železem) a planet - které pak lidé využijí jakožto zdroje surovin.
Shrnuto a podtrženo : naši potomci se ani v nejvzdálenější budoucnosti nemusí obávat nedostatku ! V žádném smyslu : ani životního prostoru, ani zdrojů surovin a energie.

Minulí futurologové však rádi strašili všelijakými konci světa či finálním vyhynutím Homo Sapiens. Argumentovali tím, že každý biologický druh má určitou dobu životnosti (miliony až stamiliony let) , o čemž svědčí skutečnost, že 90 % přírodních druhů na Zemi už vyhynulo... To však je špatná úvaha, poněvadž Člověk už není otrokem biologických zákonů jako jiní živočichové, ale vydělil se z přírody podstatnou vlastností : inteligencí !

A ta je definována jako schopnost řešit problémy . Konkrétně to znamená, že lidé postupně dokážou odhalit všechna potencionální nebezpečí, ohrožující jejich existenci, nalézt řešení těchto problémů a eliminovat je. (K tomu, že to půjde, ostatně dává návod i tato kniha...) A genetičtí inženýři v budoucnosti také určitě dokáží vyzkoumat a vykompenzovat všechny potenciální příčiny degenerace lidstva, takže ho neohrozí nijaký úpadek jako obyčejné živočišné druhy. Vpravdě nelze najít žádný důvod konce Člověka, který by v budoucnosti on sám nedokázal odstranit a navěky prosperovat.

Ovšem dokud všichni lidé žijí na jediné planetě, je pravděpodobnost nějaké globální katastrofy (ať už kosmické, biologické, nebo válečné) dosti značná. Jak známo, není dobré dávat všechna vejce do jednoho košíku. Proto je třeba lidstvo (a vlastně celou biosféru) rozdělit do mnoha různých životních míst - čím více a rozptýleněji, tím lépe a celkově bezpečněji.

To právě bude úkolem 3. tisíciletí : vytvořit pro biosféru velké množství Ostrovů života, rozložených všude po Sluneční Soustavě, takže potom už jakákoliv pozemská katastrofa (ať způsobená přírodou nebo lidmi) postihne jen malou část lidstva i biosféry - a podstatné většině neublíží. Posléze v dalších tisíciletích se nesčíslné roje NeOs rozšíří po celé Galaxii a tak ani úplný zánik našeho planetárního systému neohrozí Život jako celek. A ve vzdálené budoucnosti, když lidstvo osídlí galaktickou nadkupu, nebude v celém Vesmíru už nic, co by mu zabránilo v nekonečném rozvoji.

Podstatnou překážkou však může býti malost, ustrašenost a hloupost některých omezenců, která může oddálit realizaci Kosmické Unie, vesmírnou expanzi lidstva a exploataci Metagalaxie. Je totiž třeba si ještě uvědomit, že Vesmír se rozpíná : to znamená, že galaxie se od nás vzdalují tím větší rychlostí, čím dále jsou - až ty nejvzdálenější "utíkají" téměř rychlostí světla. Ty jsou ovšem pro lidstvo nedosažitelné ; nicméně i většinu bližších nepůjde osídlit z toho prostého důvodu, že rychlost jejich vzdalování převýší rychlost kolonizačních Rojů.
A tak může obrovské množství galaxií uniknout z dosahu lidstva a zůstat navždy neoživitelnými - tím více, čím později kosmická expanze začne a čím pomaleji bude probíhat. A naši vzdálení potomci za kvintiliony let, až vyčerpají veškeré zásoby surovin a energií v exploatovaných galaxiích, budou jen s marnou touhou hledět na ony uniklé galaxie, vzdalující se nedosažitelnou rychlostí. A budou se muset uskrovňovat třeba až k úplné bídě a žehrat na ty své daremné předky (včetně nás), že s Kosmickou expanzí více nespěchali - pak by stačili obsadit více galaxií, než jim je rozpínání Vesmíru vzdálilo z dosahu.

Dalším problémem je likvidování zásob surovin a energií ničemnými vesmírnými silami - například pohlcování hmoty vykřičenými Černými Dírami. V každé galaxii je jich nmožství a v jejich centrech jsou tak obrovské, že pohlcují celé hvězdy (včetně planet). A za kvintiliony let pak dokážou nadělat takovou paseku, že nenávratně zlikvidují (neb co do Černé Díry spadne, to je navždy ztraceno) gigantická množství materiálu a zdrojů emergie (třeba Vodíku pro termonukleární reaktory), že našim vzdáleným potomkům zbudou jen oči pro pláč. Zabránit pažravosti Černých Děr dokáže až SupraCivilizace ; ta umí měnit dráhy nebeských těles (jak bylo výše ukázáno), takže je nasměruje pryč od těch hltavých jícnů. A zachráněná tělesa i jiné objekty samozřejmě využije jako zdroje surovin a stavebního matriálu pro Nebeské Ostrovy.

I zachráněné hvězdy dovede SupraC využít jakožto zdroj Vodíku pro své fúzní elektrárny : Stačí, když na velice protáhlé oběžné dráhy kolem hvězdy vyšle množství žáruvzdorných kosmických "cisteren", které budou v periastru velikou rychlostí prolétat vodíkovou atmosférou hvězdy. Vpředu budou mít velký trychtýř, v němž se při ohromné rychlosti bude náporem plyn stlačovat a plnit nádrže. Potom v apoastru (při nízké rychlosti) se loď ochladí a Vodík přečerpá do transportérů, zásobujících jednotlivé Kosmické Ostrovy. A cisterna pak bude pokračovat na své dráze ke hvězdě pro novou dávku Vodíku .
Takovým způsobem se bude hvězda postupně zmenšovat, termonukleární reakce na ní slábnout (poněvadž jsou úměrné velikosti hvězdy), až vyhasnou úplně. Vodík hvězdy pak bude sloužit výhradně jako zásobárna energie pro SupraCivilicaci a nebude neužitečně spalován. Samozřejmě Vodíku bude zachráněno před vyplýtváním hvězdami nebo pohlcením Černými Dírami tím více, čím dřívěji SupraC lidstvo vytvoří - t.j. čím dříve začne s Kosmickou Expanzí. A tím méně problémů budou mít naši vzdálení potomci, až jim zásoby začnou docházet !

Nelze pominout ani možnost využít samotných Černých Děr jako zdrojů energie ; na toto téma bylo už sepsáno množství literatury, takže to zde nemusíme opakovat. V tomto případě může být Č.D. ještě mnohonásobně účinnějším zdrojem energie, než termojaderná fúze - a jako "palivo" jí může sloužit nejen Vodík, ale jakýkoliv odpad, jinak už nevyužitelný. I zde ovšem platí : čím dříve lidstvo vytvoří SupraCivilizaci, tím dříve budou Černé Díry zapřaženy k užitečné práci a nebudou jen marně ničit cenné zdroje, tolik potřebné pro naše vzdálené potomky.

Takže bychom neměli podléhat přízemní ubohosti a odvážně pohlédnout dál než jen do dnešního večera - člověk se liší od primitivních živočichů mimo jiné také tím, že není uzavřen pouze v přítomnosti, ale dokáže přemýšlet i o budoucnosti. A jeho označení Homo Sapiens je tím oprávněnější, čím vzdálenější perspektivy bere v úvahu, nehledíc sobecky jenom na nynější svůj život, ale myslíc i na nejposlednější potomky (třeba za kvintiliony let).

Každým rokem, o který oddalujeme Kosmickou expanzi, totiž z dosahu lidstva unikají stovky ohromných galaxií, které by se mohly stát rajským domovem pro triliony našich potomků. A všude, včetně naší Galaxie, jsou Černými Dírami bez užitku ničeny kvadriliony tun materiálu, který by se pro ně mohl stát kýženým zdrojem v daleké budoucnosti.

A třetím, byť pouze hypotetickým, argumentem pro urychlení naší expanze, může být existence a šíření mimozemšťanů . Zatím jsou to sice jenom více-méne "pohádkové bytosti" - autor je si téměř jist, že v naší Galaxii žádná mimozemská civilizace není - avšak nelze absolutně vyloučit, že někde ve Vesmíru nějaká cizí civilizace existuje resp. může vzniknout (poněvadž Vesmír je nekonečný, budou v něm další civilizace zcela jistě). A pokud jsou chytřejší než my, tak se budou snažit co nejrychleji expandovat do Kosmu, aby obsadili co nejvíce hvězdných systémů, než se vyskytne nějaký konkurent.
A když my hloupě a ustrašeně zůstaneme sedět na zadku v jediné Sluneční soustavě, mohou naši vzdálení potomci při hledání nových prostorů a zdrojů zažít fatálně nepříjemné překvapení, když narazí na profláklé emzáky, kteří již před nimi všechno obsadili a exploatovali. Potom jim nezbude, než se s pláčem vrátit zpátky - provázeni tutlaným výsměchem chytrolínů - a nechat si zajít chuť na nějaké multigalaktické vesmírné impérium. Frustrovaní pak vztekle naplivou na naše hroby s oprávněnou výčitkou : to jenom kvůli vám, zbabělí hlupci, musíme zůstat už navždy jen druhořadými kosmickými outsidery, chudými a omezenými na jedinou Galaxii !

Tedy i v tomto - byť málo pravděpodobném - případě platí, že čím rychleji se pustíme do Kosmické Expanze, tím větší část Vesmíru stačí naši potomci osídlit, nežli narazí na jiné kolonizátory. Analogickou strategii vlastně používají všechny živé organismy : snaží se co nejrychleji rozšiřovat ; toť vlastně jedna z forem Darwinovské kompetice. Je to základní pravidlo Života : schopní a odvážní dostanou více, zatímco hloupí a zbabělí lenoši spláčí nad výdělkem.
Zde ani nemusí docházet k nějakým "hvězdným válkám" či jiným konfliktům ; stačí pouze mírové soutěžení o zdroje a životní prostory. Komu tedy záleží na budoucí velikosti našeho druhu a jeho vesmírné hegemonii, resp. významnějším postavení mezi ostatními civilizacemi - by se neměl omezovat na žabomyší spory v jediné malé planetě, ale směle bez otálení vykročit k nejvzdálenějším horizontům : Vesmír čeká na své polidštění !

6. VESMÍRNÁ KO-EKONOMIKA

Avšak k odstartování cesty za budoucím obrovským bohatstvím nám chybí počáteční kapitál : kde vzít peníze na stavbu alespoň prvních pár Kosmických Ostrovů (ty následné se už o sebe mohou postarat samy). Je jasné, že stavba NeOs bude ohromně nákladná : odhadujeme, že jeden menší bude stát asi 10 bilionů (10¹³) dolarů (částka se ovšem rozpočítá na několik let výstavby). To nedokáže zaplatit nejen žádný, byť nejbohatší, stát , nýbrž ani celé lidstvo. Něco takového současná světová ekonomika - jejíž roční produkce činí cca 25 bilionů dolarů - si efektivně nemůže dovolit (i kdyby si všichni lidé utáhli opasky tak, že by vypadali jako vosy). Tak kde na to vzít a nekrást (ani by nebylo komu - tolik peněz!) ?

Nad tímto klíčovým problémem - neboť peníze jsou vždy až na prvním místě - jsem se dlouho trápil, dokud mne neosvítil šalamounský nápad : Když projekt Kosmické Unie nemohou financovat pozemšťané - tak ať to zaplatí mimozemšťané ! Vypadá to zdánlivě bláznivě : sotva lze vážně očekávat, že jednoho krásného dne přistane třeba na nádvoří před OSN létající talíř a malí zelení mužíčkové z něj začnou vynášet žoky peněz a pytle zlata jakožto sponzorský dar lidstvu...

Ovšem slovo mimozemšťan v širším smyslu znamená vlastně osobu, která se narodila a žije mimo Zemi . A to bude většina našich potomků za několik století, jelikož se narodí jakožto obyvatelé Kosmických Ostrovů. Později ve 3. tisíciletí budou už mimo Zemi žít desítky a stovky miliard lidí (zatímco na ní jich zůstane podstatně méně). A ti "mimozemšťané" budou také mnohem bohatší než my (jak ukazují předcházející Tabulky) - takže poplatit staré dluhy svých předků bude pro ně hračkou.

Nehrozí tedy, že ti budoucí hyperboháči ( bilionáři v polovině tisíciletí, až trilionáři na jeho konci) nebudou vědět, co s penězi . My to víme (a také jim to povíme) : My naděláme dluhy a naši potomci je zaplatí ! Jak prosté (a sprosté) - toť přece častý fígl zhůvěřilých předků... Ostatně takto se chovalo lidstvo i v minulém století : vybrakovalo veliké množství pokladů Země, způsobilo ohromné ekologické škody a zplodilo masy chudáků. Vyrovnání se s tím bude pro další generace představovat velikou zátěž, ekonomicky vyjádřeno : zadlužení.

V 21. století nadělá kosmická globální civilizace ještě větší dluhy - jenže nikoliv už spotřebitelské, ale produktivní (prostřednictvím dále zavedených Kosmických Kreditů CC). Ty obrovité finance však nespotřebuje pro plná břicha a neefektivní zábavy (přece nejmasovější zábavou minulého století bylo přemnožování a válčení - kdyby je to nebavilo, tak by se do toho tak masově nehrnuli - obojí vedoucí ke katastrofickým koncům...)
Nýbrž zodpovědně je investuje do perspektivních Nebeských Ostrovů, zachraňujících budoucí civilizaci. Nikoli "Chléb a hry" , jako v úpadkových dobách starořímské říše - ale "Rozvoj a Tvoření" , bude hlavní ideou nového tisíciletí, počátku vesmírné expanze lidstva .

Astronomické dluhy, zanechané naším stoletím, pozdější generace zaplatí rády, protože s nimi převezmou také bohaté dědictví potřebné pro krásný a plodný život : úžasná vesmírná bydliště a kosmický průmysl. Alternativou nesrovnatelně horší je totiž zavrhnutí Kosmické Unie : sice nijaké ohromné výdaje, žádné dluhy - ale nezadržitelný úpadek lidstva a civilizační katastrofa . Naše potomky čeká buďto ráj v Nebeských Ostrovech, nebo peklo na Zemi.
Kdopak (zvláště jsa hyperbohatý) by se potom ještě zlobil na moudré předky, že ho zadlužili - když jej tím vytrhli z pekla a povznesli do Nebes ? Toť věru otázka pouze řečnická...

Potřeba splácet staré dluhy též bude mít kladný motivační efekt pro naše vzdálené potomky. Ti budou žít v úžasném bohatství a nadbytku (viz uvedené Tabulky), opečováváni suitami služebných robotů a hýčkáni sofistikovanou supracivilizací. Hrozí jim tedy zpohodlnění, zlenivění, pasivita a dekadence... K práci je už nic nebude nutit - superbohatá společnost zajistí i trvale nezaměstnaným vysoký životní standart (jaký mají dnešní milionáři !) - avšak zahálka vede k degeneraci, což si jistě též lidé budoucnosti uvědomí.
Naštěstí jejich předvídaví předkové jim zanechají nejen přepychové Nebeské Ostrovy, ale též burcující nebetyčné dluhy , jejichž splácení je zaměstná až do konce tisíciletí. Nestanou se z nich tedy povaleči, jenom parazitující na tom, co vybudovali předchozí generace - nýbrž také aktivní přispěvatelé Kosmické Unii ; sice ex post , však neméně důležití . Ovšem nijak se přitom nepředřou - díky vyspělé automatizaci a robotizaci se pracovní doba zkrátí na zlomek dnešní - vyhnou se však úpadku do pasivního konzumentství a tristní přeměně v tupé žoky sádla, cpoucí se lahůdkami před holovizními projektory, nebo dekadentně zabíjející nudu primitivními zábavičkami či nesmyslnými bláznivostmi. I takový konec civilizace - degenerace z přepychu a nicnedělání - byl předpovídán v minulém století ; a i tomu zabrání všestranně přínosný projekt Kosmické Unie .

Ten je sice zaměřen do budoucnosti, pomůže však i současníkům : budování NeOs přinese obrovská odbytiště pro rozmach průmyslové výroby, rozhýbání ekonomického rozvoje a nárůst společenského bohatství. Dá zaměstnání přímo asi 100 milionům lidí a nepřímo ještě většímu počtu. Tím podstatně sníží nezaměstnanost, kriminalitu i další negativní jevy, a zvýší sociální stabilitu ; lidstvo bude odvráceno z cesty k civilizační katastrofě...

Teď se však obraťme k přízemnějším problémům - financím . Samozřejmě i pro Kosmickou expanzi lidstva platí, že peníze sice nejsou tím nejdůležitějším, ale stojí na prvním místě... Je jasné, že stavba NeOs bude ohromně nákladná : odhadujeme, že ten první bude stát řádově 10 bilionů (10¹³) dolarů (částka se ovšem rozpočítá na několik let výstavby). Nicméně si něco takového současná světová ekonomika - jejíž roční produkce činí cca 25 bilionů dolarů - efektivně nemůže dovolit (i kdyby si všichni lidé utáhli opasky tak, že by vypadali jako vosy) . Tak kde na to vzít a nekrást (ani by nebylo komu - tolik peněz) ?

Musíme na to jít z úplně jiného konce : nikoli se snažit vtěsnat nové nestandartní projekty do omezených možností klasické ekonomie - nýbrž naopak, změnit zastaralé hospodářské systémy tak, aby vyhověly novým potřebám. Tedy vytvořiti převratně novou neklasickou ekonomiku - kterou ty obrovské investice do NeOs nebudou dusit, ale naopak rozhýbávat (sic!).

Nazýváme ji Ko-Ekonomika (zkr. CoEc) - odvozeno od slov : Kosmická (neboť je spjata s Kosmickou Unií a funguje díky Kosmické expanzi lidstva) ; Kooperativní (protože se týká spolupráce mezi CU a Zemí, jakož i mezi současností a budoucností) ; Komplementární (neb efektivně doplňuje a vylepšuje současnou pozemskou ekonomiku).

7. NOVÁ MĚNA : KOSMICKÉ KREDITY

Základní finanční jednotkou Ko-Ekonomiky se stane Kosmický Kredit (CC = Cosmic Credit) = budoucí oficiální platidlo Kosmické Unie. Představuje jakousi úvěrovou poukázku, krytou potenciálním majetkem CU - a ten bude mnohem větší, než veškeré bohatství Země, poněvadž zahrne, kromě Země všechny, obrovské zdroje Sluneční Soustavy.

Kosmická Unie díky svému globálnímu významu prosadí celosvětové přijetí CC za rovnocennou měnu (poněvadž většina lidí bude v zájmu svých potomků CU podporovat). Své Kredity samozřejmě Kosmická Unie použije k financování výstavby NeOs : bude jimi platit za výrobky, služby a práce firmám, provádějícím jejich budování a zařizování.

Jinak řečeno : Kosmické Kredity lze přirovnat i k akciím , vydávaným konsorciem společností pro výstavbu Kosmických Ostrovů na financování jejich činnosti ; což zastřeší finanční instituce CU : Kosmická Kreditní Banka (CCB = Cosmic Credit Bank) - bude to vlastně státní banka Kosmické Unie .
Z klasické ekonomie známe, že společnosti mohou vydávat vlastní Akcie a Úvěrové (Kreditní) poukázky, které prodávají (t.j. směňují za normální peníze) . Standartní měnou (např. dolary, eura, koruny) získanou prodejem poté financují svou činnost : platí zaměstnance a budovy, nakupují zařízení, suroviny, služby a další potřebné věci. Samozřejmě akcie musí být kryty majetkem emitující společnosti - t.zn. celková hodnota všech vydaných akcií nemůže být větší nežli hodnota majetku společnosti : milionová společnost nesmi vydávat nekryté akcie miliardových hodnot - to by byl podvod.

V našem případě však toto nehrozí : majetek Kosmické Unie (a následně Kosmické Kreditní Banky) totiž bude tvořiti celá Sluneční soustava : všechny planety, měsíce, asteroidy a další tělesa ; stejně jako veškeré její zdroje materiální a energetické. Se 2 výjimkami : Zeměkoule (tady totiž už všechno někomu patří - země i zdroje) ; a Slunce (to nesmí patřit nikomu - ostatně stejně je nedostupné). Však mimo Zemi je zatím vše "bezprizorní" ; podle platných mezinrodních smluv totiž nemá nikdo právo cokoliv si přisvojovat v kosmu či na jiných nebeských tělesech.

Kosmická Unie jakožto nově vzniklý globální stát uzavře se všemi zeměmi smlouvy, jimiž dostane do bezplatného využívání na dobu asi 1000 let celý zbytek Sluneční soustavy - mimo Zemi a Slunce, které potřebujeme k životu (ostatní tělesa jsou nám dnes prakticky k ničemu). Tím získá ohromný majetek, jehož hodnota převyšuje řádově triliony euro (nebo dolarů) - když spočítáme cenu všech surovin na planetách, měsících, asteroidech i zdrojů energií (například Uranu na měsících a planetách i Vodíku na Jupiteru a Saturnu).
Takže potom CU bude moci (prostřednictvím Kosmické Kreditní Banky) vydat akcie a úvěrové poukázky (t.j. Kosmické Kredity) v této ohromné hodnotě (samozřejmě nikoli najednou, ale postupně dle potřeby ; několik bilionů každý rok). A tyto akcie (CC) - nikoli nekryté, ale podíly na tom obrovském majetku Kosmické Unie a CCB - pak bude volně prodávat, t.j. směňovat za eura, dolary a další měny. Tím bude financovat svou činnost : výstavbu Kosmických Ostrovů, přemístění průmyslu na Měsíc a později do Pásu Asteroidů, i další obecně prospěšné aktivity, o kterých zde píšeme.

Odstraní tak přelidnění Zeměkoule, zbaví ji škodlivého průmyslu a vytvoří pracovní místa pro stamiliony nezaměstnaných. Eliminuje se i možnost ekonomických a politických krizí ; předejde válkám a terorismu . Tato takřka "Nebeská" blahodárnost také bude hlavním důvodem, proč lidstvo (zastoupené vládami) dá Kosmické Unii/Bance ten obrovský dar (který má zatím pro pozemšťany nulovou hodnotru) : celou Sluneční Soustavu bez Země a Slunce.
Dalším důvodem je skutečnost, že jinak z těch mimozemských těles nekyne pro nikoho pražádný užitek : nějaká těžba a doprava surovin na Zem se nikdy nemůže vyplatit ; ani žádná kolonizace v dohledné době nepřipadá v úvahu (jak ukázáno v předcházející části). Jediný - ale zato pořádný - prospěch z nich může přinést pouze jejich předání Kosmické Unii : ta je dokáže exploatovat a využít k prospěchu celého lidstva (i veškeré Přírody).

Právě ohromná finanční náročnost Kosmických Ostrovů paradoxálně přispěje k prosazení jejich výstavby - neboť budou představovat obrovský trh (mnoho bilionů CC !) ; který lví měrou přispěje k rozvoji celosvětové ekonomiky. Poskytne práci stovkám milionů nezaměstnaných a zvýší životní úroveň většiny lidí.

Nové peníze musí CU/CCB vydávat uvážlivě, aby nevyvolaly škodlivou inflaci a nezpůsobily "přehřátí" ekonomiky . Ministr financí CU se tak asi stane nejodpovědnější osobností světa, poněvadž při podfinancování zase nebude výstavba NeOs stačit čelit narůstání globálních problémů lidstva .
Konkrétně v dnešní době může CU/CCB vydat za rok maximálně bilion CC, což odpovídá celkem snesitelné míře inflace 4% ročně. A tak se nyní už může začít s přípravnými pracemi na Zemi, čímž se odstartuje nárůst ekonomiky o 4 - 5 % ročně . Díky tomu během 15 let celosvětové hospodářství vzroste o 50 % a to umožní vydávat asi 1,5 bilionu CC ročně, jaké postačí k postavení prvního Ostrova v Kosmu (zatím malého a spíše experimentálního). Výstavba potrvá asi 15 let a potom se hned začne se stavbou dalšího, většího. A poté dalších a dalších a větších a lepších - nedostatek práce již nikdy nebude hrozit a dostatek financí poskytne neustále exponenciálně se rozvíjející Ko-Ekonomika.

Budování NeOs jakožto tahoun ekonomiky samozřejmě poroste nejvíce, asi o 6 % ročně, neboli téměř dvojnásobně během každého dvacetiletí. Kolem roku 2040 už tedy bude možno postavit druhý KosKokon dvakrát větší (a plně vybavený ; budou v něm bydlet i s rodinami stavitelé dalších CMC). Zároveň bude pak moci CU/CCB vydávat třikrát více Kreditů - aby se nezvýšila inflace nad 4% ročně - tedy 3 biliony CC ročně. A poskytnout práci také více nezaměstnaným (hlavně na Zemi, při výrobě komponent NeOs), což značně ztlumí negativní dopad automatizace a robotizace v dalších desetiletích.

Při takto pokračujícím trendu - 5% celosvětového ekonomického růstu, 6 % nárůstu výstavby NeOs a 4% roční inflace - budou v dalších letech všechna ta čísla narůstat geometrickou řadou. T.zn. CU/CCB může vydávat čímdál více bilionů CC, poskytovat práci rostoucímu počtu nezaměstnaných (v dalších stoletích už jich budou miliardy) a stavět NeOs čímdál rychleji "na běžícím páse" (obíhajícím kolem Zeměkoule). (Jejich počet a množství obyvatel ukazuje Tabulka IV.) V příštím století pak nezadržitelný rozvoj CU a budování CMC pokračuje u Měsíce a později v pásu asteroidů i ještě dále...

8. DODATEK : ZÁKON PAN

A jsou zde i důvody ekologické (nepoškozování přirozeného vývoje) a kulturní : komunikace s vyspělejší společností by vedla k narušování autentické kultury a tím ochuzování tvůrčí různorodosti civilizací.

Zákon PAN je také nikoli jen projevem ohleduplnosti, nýbrž i přímo diktován nezbytností : vzájemnou neslučitelností biosfér různých civilizací a Supracivilizací.
Každá planeta totiž má samozřejmě rozdílnou velikost, přitažlivost, chemické složení, životní podmínky a především atmosféru : tlak i druh plynů . Případná tamní biosféra je svému vlastnímu prostředí a ovzduší samozřejmě dokonale přizpůsobena ; to však bude pro organismy, přivyklé jinému, pravděpodobně nedýchatelné či přímo jedovaté. Bez hermetických skafandrů by se tedy návštěvníci (či kolonizátoři) z jiných světů neobešli.

Ještě větší nebezpečí však představují bakterie - které se nacházejí úplně všude : v atmosféře, vodě, půdě i organismech. Proti nim si domorodé formy života (rostliny a živočichové) vybudovaly účinnou imunitní ochranu, která se zdokonalovala miliony let a drží bacily na uzdě. Ta však chybí cizím návštěvníkům, kteří jsou imunní výhradně proti mikrobům své rodné planety - oproti jinoplanetárním však jsou úplně bezbranní.

Nedokázali by odolat miliardám mikroskopických útočníků ze všech stran a ve všech prostředích, kteří ještě navíc tak rychle mutují, že by se záhy přizpůsobili i jejich biochemii a nalezli v nich živnou půdu. Příchozí by se stali oběťmi nejrůznějších naprosto neznámých nemocí (i těch, které jsou pro domorodce díky jejich imunitní obraně neškodné) a mohli by je přenést i na svou vlastní planetu s katastrofálními následky.

Z historie známe hodně příkladů, kdy zavlečené nemoci zdecimovaly cizí faunu a flóru ; nebo jak rýma, pro Evropany neškodná, zdecimovala miliony amerických Indiánů. A naopak zase syfilitida, na kterou byli Indiáni přizpůsobeni, vyvolala pak v Evropě úplnou pohromu...

A při styku bytostí z různých planet by byly následné epidemie ještě mnohem strašlivější a dalo by se jen těžko zabránit přenosu bakteriálních spór třeba ve štěrbinách skafandrů, součástkách zařízení nebo mnoha jinými nekontrolovatelnými způsoby. Samozřejmě by vzájenmý kontakt mohl vést i k opačnému přenosu : návštěvníci by s sebou přinesli též vlastní mikroflóru, která by pak mohla způsobovat strašlivé pandemie v hostitelském světě - byl by to věru Danajský Dar !

Třetí podstaná odlišnost pak spočívá v genetickém kódu a biochemii . Poněvadž nukleotidy i aminokyseliny připouštějí ohromné množství kombinací, nemohou se prakticky v dostupném Kosmu vyskytnout 2 biosféry se stejným genetickým kódem a složením bílkovin i dalších organických látek.

Na naší planetě mají všechny živé organismy tentýž genetický kód proto, že se vyvinuly ze společných předků : Archebakterií. Z téhož důvodu mají i stejné složení aminokyselin a podobnou biochemii, což umožňuje jednomu druhu zpracovávat organické látky vytvořené úplně jiným druhem. Konkrétně : Vlci mohou konzumovat i asimilovat bílkoviny a tuky syntezované organismem ovcí a jiných zvířat ; býložravci zas dokáží požívat rostliny a vyrábět z jejich organických látek tkáně vlastního těla.

U organismů z jiných planet by tomu však bylo jinak : s největší pravděpodobností budou mít rozdílnou strukturu DNA (což samozřejmě znemožňuje meziplanetární křížení), molekulární složení všech ústrojných sloučenin i průběhy biochemických reakcí. Látky z jedné biosféry by příslušníci jiné patrně nedokázali přijímat, zpracovat a využít - většina by byla nekonzumovatelná, menšina přímo jedovatá a další by vyvolávaly alergie.

Mimozemšťané, kterým by přátelští domorodci na uvítanou nabídli své nejlepší lahůdky a nápoje, by po té "sbratřovací hostině" se v nejlepším případě pozvraceli, v horším by se začali svíjet v křečích a v nejhorším by s hroznými bolestmi pomřeli... (A nebyla by jich ani žádná škoda, poněvadž by takovou pažravostí jenom prokázali svoji duševní méněcennost.)

Krátce shrnuto : Návštěvníci z jiných světů by tedy nemohli dýchat místní vzduch ani jíst místní potravu ; možná ani normálně chodit působením odlišné gravitace. A zakrátko by se stali obětí nejrůznějších a nejhrůznějších epidemií - a samozřejmě i naopak : jejich vetřelecké bacily by mohly úplně zdecimovat domorodce a jejich biosféru. (Totéž by se týkalo i všech zvířat a rostlin, které by kolonisté přivezli.)

I kdyby nějací mocní kolonizátoři zvítězili nad místní civilizací, i kdyby na té planetě ani žádná civilizace nebyla, vyhnali by je ti nejmenší obránci biosféry : bakterie . (Jak to poprvé ukázal H. G. Wells v románě "Válka Světů" už před sto lety - žel ostatní autoři a čtenáři Sci-Fi to nedokázali pochopit dodneška...)

Ovšem ani jiný důvod ohleduplnosti SupraCivilizací k méně vyvinutým nelze zanedbat : mohlo by se stát, že setkání s vysoce vyspělou galaktickou supercivilizací by v nás vyvolalo deprimující komplex méněcennosti. A vzbuzovat u rozvojových bratrů nějaké deprese, kulturní šoky a civilizační rozklad, nebo se chlubit svou nadřazeností určitě není v intencích ušlechtilých SupraC. Což je dalším argumentem pro dodržování zákona PAN ...